Hrad či tvrz podle nálezů z poloviny 14. stol. Poprvé zmíněn r. 1402, r. 1543 již zaniklý. Dochovány nepatrné zbytky zdí, příkopu a prohlubeň po hlavní budově. Jako Vřísek byl dosud chybně označován zámeček u Holan, původním jménem zřejmě Vítkovec.
Hlavní obrázek místa
Vřísek
Jeden ze zbytků zdiva po obvodu hradního areálu.
© Jan Laurýn, 2006
Hrad či tvrz byl postaven v severní části obce Drchlava zvané Hradiště na skalnaté pískovcové mírně klesající pseudoostrožně vybíhající za domem č. p. 8 do údolí Dolského potoka. Od zbytku ostrožny je jádro odděleno dnes nehlubokým příkopem. Ještě A. Sedláček uvádí v příkopě tehdy sloužícím jako chmelnice bez bližšího určení zbytky zdiva (snad v severní části), dnes je příkop silně narušený výstavbou zmíněného domu – kontreskarpa a dno příkopu bylo zničeno zcela, z eskarpové strany zůstala zachována pouze menší část. Nelze již ani spolehlivě rozhodnout, zda byla plocha před příkopem nějak zapojena do areálu hradu jako např. opevněné předhradí či hospodářské zázemí. Pokud tomu tak bylo, museli bychom předpokládat i nějaké opevnění čela jižně od domu. A. Sedláček o takovémto využití zřejmě uvažoval, když zmínil starý sklep užívaný majitelem usedlosti, staršího původu by pak hypoteticky mohly být i jiné části domu. Přibližně trojúhelný areál jádra o rozměrech cca 26 x 38 x 34 m byl po svém obvodu obehnán zděnou hradbou, jejíž skromné zbytky jsou dnes nejvýraznějším pozůstatkem hradu. Jeden úsek zdi nalezneme na jihozápadě jádra, druhý pak na severovýchodě, kde se dochovala i část sešikmené římsy parapetu nevelkého okna. To osvětlovalo suterén přilehlé čtyřhranné budovy zčásti zřejmě zasekané do skály, jejíž existenci indikuje výrazná prohlubeň v ploše jádra. Její přesně rozměry ani tvar nelze bez archeologického výzkumu odhadnout, hrubým odhadem mohla zabírat plochu cca 5 x 4 m, protažení prohlubně směrem k jihu by mohlo být zbytkem případné vstupní šíje suterénu. Podle stávajícího stavu vědomostí šlo pravděpodobně o jedinou snad věžovitou a zčásti roubenou stavbu jednoduchého hradu. Existence dalších staveb by mohl prokázat pouze archeologický výzkum.
Zany, 27.4. 2008
historie

přehled dějin

To, že na severním okraji Drchlavy stávalo panské sídlo jménem Vřísek je dnes již nepochybné, současná kastelologická literatura však kolísá mezi tím, zda šlo o hrad (např. T. Durdík, F. Gabriel, J. Panáček) či tvrz (např. J. Úlovec). První zmínka o Vřísku pochází z roku 1402, kdy při dělení majetku mezi syny Jindřicha Berky z Dubé připadlo Jindřichu ml. panství Chudého Hrádku, jehož součástí byl i poplužní dvůr ve Vřísku. Součástí dvora tehdy s největší pravděpodobností bylo i panské sídlo. Keramika nalezená při archeologickém výzkumu posunuje osídlení hradu zpět do 1. poloviny 14. století. Ani to však nemusí být poslední slovo, vždyť pouhých 400 m jihovýchodně od sídla stojí nenápadný kostel sv. Mikuláše, u kterého byl teprve nedávno rozpoznán románský původ z poloviny 13. století. F. Gabriel a J. Kracíková jej považují za hlavní svatostánek samostatného panství na staré stezce z Deštného do Zahrádek a Lípy, které již…  číst dále

Zany, 26.4. 2008

Vývoj událostí místa

  • v polovině 14. století

    Keramika nalezená při archeologickém výzkumu posunuje osídlení hradu zpět do tohoto období.

  • 1402

    První zmínka o Vřísku, kdy při dělení majetku mezi syny Jindřicha Berky z Dubé připadlo Jindřichu ml. panství Chudého Hrádku, jehož součástí byl i poplužní dvůr ve Vřísku.

  • 1413

    Podle Augusta Sedláčka byl Vřísek oddělen od Chudého hrádku.

  • 1543

    V pramenech se Vřísek vyskytuje jako nepochybné panské sídlo, bohužel již zaniklé.

  • 1633 - 1647

    Povědomost o bývalém sídle i samotné vsi se vytrácí a ve je již uváděna pod jménem Hradiště.

  • 19. století

    Znovu se vynořuje jméno Vřísek, sídlo však bylo mylně spojováno s loveckým zámkem či domnělými zbytky hradu na 4 km vzdálené Žižkově hoře.

Komentáře

Liberecký kraj,  Česká Lípa  (CL), Drchlava

Místa v okolí

 kostel sv. Mikuláše
 Chudý hrádek
 fara
 kostnice
 Loubí
 kostel sv. Jiří
 Opevnění u Švábů
 Opevnění u Švábů
 Vítkovec
 Jiljov
 Čap
 Dubá
 fara
 socha sv. Floriána
 radnice
 kaple sv. Barbory
 dům č.p. 31
 Mnichovská průrva
 socha sv. Starosty
 sušárna chmele
 Rybnov
 kostel sv. Barbory
 Starý Berštejn
 Barbořin most
 Novozámecký rybník
 socha sv. Prokopa
 Novozámecká průrva
 kostel sv. Ondřeje
 zvonice
 Milčany
 Jestřebí
 kostel sv. Havla
 socha sv. Floriana
 hrad u Hostíkovic
 Nový Zámek
 kostel sv. Václava
 Hrázský mlýn
 hrad u Hvězdy
 železniční most
 Dolanský mlýn
 Hrad u Kvítkova
 kaple sv. Prokopa
 Konvalinkový vrch
 Zakšín
 Zahrádky
 Kamenný dům
 kostel sv. Martina
 Stranné
 Peklo
 Sukorady
 kostel sv. Justina
 Stvolínky
 Ronov
 Kvítkov
 Myšlín
 kostel sv. Václava
 Hřídelík
 Doksy
 kostel sv. Jakuba
 Klůček
 mariánské sousoší
 kaple
 Valdštejnská kaple
 Kalvárie
 Swamp
 boží muka
 Vísecká rychta
 kaple
 Lipý
 kaple
 Psí kostel
 Červený dům
 Týn
 kašna
 empírová kaple
 kaple svaté Anny
 kostel sv. Kříže
 šatlava, věznice
 kaple sv. Prokopa
 kříž
 Mohauptova kašna
 Císařské sloupy
 hudební pavilon
 plastika
 evangelický kostel
 Wedrichova hrobka
 Houska
 skalní kaple
 Vidim
 Starý zámek
 obelisk
 Chcebuz
 Snědovice
 jezuitský dvůr
 mariánský sloup
 Dubí hora
 kostel sv. Jiří
 Pikartská věž
 Úštěk
 Brocno
 synagoga
 Konojedy
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Vojtěcha
 Chmelař
 židovský hřbitov
 Špičák
 Břehyně-Pecopala
 Horní Libchava
 Klinštejn
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 kaple sv. Floriána
 výkkenková kaplička
 Držovice
 Pokličky
 barokní dům
 most mrtvých
 dům č. p. 234
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Havla
 radnice
 kaple sv. Anny
 Velký a Malý Bezděz
 Vrátenská hora
 mariánský sloup
 Zákupy
 Slavín
 Nedamy
 Bezděz
 kaplička
 fara
 kaple sv. Josefa
 stará škola
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Valentina
 kaple sv. Josefa
 Obří hlava a Žába
 Ovčácká kaplička
 kamenný most
 mariánské sousoší
 Horní Police
 kostel sv. Jiří
 Pramen Tří svatých
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Otmara
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel sv. Václava
 sloup Matky Boží
 pivovar
 Strážný vrch
 železniční viadukt
 Mimoň
 Lobeč
 socha sv. Floriána
 socha sv. Vavřince
 jeskyně a sklepy
 mariánský sloup
 Mimoň
 Žandov
 socha Madony
 kaple sv. Josefa
 zvonice
 kaple sv. Prokopa
 větrný mlýn
 Kohout
Základní informace místa
ID místa: 4055
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 27.4.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Návštěvnické centrum Kvilda, výběh rysů a jelenů

Zajímavosti

Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.

Rumcajsova ševcovna v pohádkovém městě Jičíně

Zajímavosti

V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.

Obří sud Javorník - po jeho návštěvě určitě nebudete mít hlad

Zajímavosti

Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.

Zámecká zahrada v Teplicích se zajímavými stavbami

Zajímavosti

Teplická zámecká zahrada je přírodní park, který byl založen již v 16. století. Nachází se v centru lázeňského města. Díky tomu se stal častým cílem procházek místních i lázeňských hostů.

Staropražská pověst o kovolijci Lochmarovi a jeho zvonu

Historie

Za novoměstským farním kostelem svatého Štěpána býval hřbitov a na něm odedávna stála zvonice, protože kostelní věž zvony neunesla. Rozložitá, pozdně gotická zvonice tu stojí dosud a tam se to stalo

Naposledy navštívené

reklama