Hrad či tvrz podle nálezů z poloviny 14. stol. Poprvé zmíněn r. 1402, r. 1543 již zaniklý. Dochovány nepatrné zbytky zdí, příkopu a prohlubeň po hlavní budově. Jako Vřísek byl dosud chybně označován zámeček u Holan, původním jménem zřejmě Vítkovec.
Hlavní obrázek místa
© Jiří Čížek 04/2010
Hrad či tvrz byl postaven v severní části obce Drchlava zvané Hradiště na skalnaté pískovcové mírně klesající pseudoostrožně vybíhající za domem č. p. 8 do údolí Dolského potoka. Od zbytku ostrožny je jádro odděleno dnes nehlubokým příkopem. Ještě A. Sedláček uvádí v příkopě tehdy sloužícím jako chmelnice bez bližšího určení zbytky zdiva (snad v severní části), dnes je příkop silně narušený výstavbou zmíněného domu – kontreskarpa a dno příkopu bylo zničeno zcela, z eskarpové strany zůstala zachována pouze menší část. Nelze již ani spolehlivě rozhodnout, zda byla plocha před příkopem nějak zapojena do areálu hradu jako např. opevněné předhradí či hospodářské zázemí. Pokud tomu tak bylo, museli bychom předpokládat i nějaké opevnění čela jižně od domu. A. Sedláček o takovémto využití zřejmě uvažoval, když zmínil starý sklep užívaný majitelem usedlosti, staršího původu by pak hypoteticky mohly být i jiné části domu. Přibližně trojúhelný areál jádra o rozměrech cca 26 x 38 x 34 m byl po svém obvodu obehnán zděnou hradbou, jejíž skromné zbytky jsou dnes nejvýraznějším pozůstatkem hradu. Jeden úsek zdi nalezneme na jihozápadě jádra, druhý pak na severovýchodě, kde se dochovala i část sešikmené římsy parapetu nevelkého okna. To osvětlovalo suterén přilehlé čtyřhranné budovy zčásti zřejmě zasekané do skály, jejíž existenci indikuje výrazná prohlubeň v ploše jádra. Její přesně rozměry ani tvar nelze bez archeologického výzkumu odhadnout, hrubým odhadem mohla zabírat plochu cca 5 x 4 m, protažení prohlubně směrem k jihu by mohlo být zbytkem případné vstupní šíje suterénu. Podle stávajícího stavu vědomostí šlo pravděpodobně o jedinou snad věžovitou a zčásti roubenou stavbu jednoduchého hradu. Existence dalších staveb by mohl prokázat pouze archeologický výzkum.
Zany, 27.4. 2008
historie

přehled dějin

To, že na severním okraji Drchlavy stávalo panské sídlo jménem Vřísek je dnes již nepochybné, současná kastelologická literatura však kolísá mezi tím, zda šlo o hrad (např. T. Durdík, F. Gabriel, J. Panáček) či tvrz (např. J. Úlovec). První zmínka o Vřísku pochází z roku 1402, kdy při dělení majetku mezi syny Jindřicha Berky z Dubé připadlo Jindřichu ml. panství Chudého Hrádku, jehož součástí byl i poplužní dvůr ve Vřísku. Součástí dvora tehdy s největší pravděpodobností bylo i panské sídlo. Keramika nalezená při archeologickém výzkumu posunuje osídlení hradu zpět do 1. poloviny 14. století. Ani to však nemusí být poslední slovo, vždyť pouhých 400 m jihovýchodně od sídla stojí nenápadný kostel sv. Mikuláše, u kterého byl teprve nedávno rozpoznán románský původ z poloviny 13. století. F. Gabriel a J. Kracíková jej považují za hlavní svatostánek samostatného panství na staré stezce z Deštného do Zahrádek a Lípy, které již…  číst dále

Zany, 26.4. 2008

Půdorys místa

Vřísek, Půdorys hradu podle F. Gabriela - J. Panáčka.
© Tomáš Durdík, Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • v polovině 14. století

    Keramika nalezená při archeologickém výzkumu posunuje osídlení hradu zpět do tohoto období.

  • 1402

    První zmínka o Vřísku, kdy při dělení majetku mezi syny Jindřicha Berky z Dubé připadlo Jindřichu ml. panství Chudého Hrádku, jehož součástí byl i poplužní dvůr ve Vřísku.

  • 1413

    Podle Augusta Sedláčka byl Vřísek oddělen od Chudého hrádku.

  • 1543

    V pramenech se Vřísek vyskytuje jako nepochybné panské sídlo, bohužel již zaniklé.

  • 1633 - 1647

    Povědomost o bývalém sídle i samotné vsi se vytrácí a ve je již uváděna pod jménem Hradiště.

  • 19. století

    Znovu se vynořuje jméno Vřísek, sídlo však bylo mylně spojováno s loveckým zámkem či domnělými zbytky hradu na 4 km vzdálené Žižkově hoře.

Liberecký kraj,  Česká Lípa  (CL), Drchlava

Místa v okolí

 kostel sv. Mikuláše
 Chudý hrádek
 fara
 kostnice
 Loubí
 kostel sv. Jiří
 Opevnění u Švábů
 Opevnění u Švábů
 Vítkovec
 Jiljov
 Čap
 Dubá
 fara
 socha sv. Floriána
 radnice
 kaple sv. Barbory
 Mnichovská průrva
 socha sv. Starosty
 sušárna chmele
 Rybnov
 kostel sv. Barbory
 Starý Berštejn
 Barbořin most
 socha sv. Prokopa
 Novozámecká průrva
 kostel sv. Ondřeje
 zvonice
 Milčany
 Jestřebí
 kostel sv. Havla
 socha sv. Floriana
 Hrad u Hostíkovic
 Nový Zámek
 kostel sv. Václava
 Hrad u Hvězdy
 železniční most
 Hrad u Kvítkova
 kaple sv. Prokopa
 Konvalinkový vrch
 Zakšín
 Zahrádky
 Kamenný dům
 kostel sv. Martina
 Stranné
 Peklo
 Sukorady
 kostel sv. Justina
 Stvolínky
 Ronov
 Kvítkov
 Myšlín
 kostel sv. Václava
 Hřídelík
 Doksy
 kostel sv. Jakuba
 Klůček
 mariánské sousoší
 Kalvárie
 Vísecká rychta
 Lipý
 Psí kostel
 Červený dům
 kostel sv. Kříže
 kaple sv. Prokopa
 kříž
 evangelický kostel
 Houska
 skalní kaple
 Vidim
 Starý zámek
 Chcebuz
 Snědovice
 jezuitský dvůr
 mariánský sloup
 Dubí hora
 kostel sv. Jiří
 Pikartská věž
 Úštěk
 Brocno
 synagoga
 Konojedy
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Vojtěcha
 Chmelař
 židovský hřbitov
 Špičák
 Horní Libchava
 Klinštejn
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 kaple sv. Floriána
 výkkenková kaplička
 Držovice
 Pokličky
 barokní dům
 most mrtvých
 dům č. p. 234
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Havla
 radnice
 kaple sv. Anny
 Vrátenská hora
 mariánský sloup
 Zákupy
 Slavín
 Nedamy
 Bezděz
 kaplička
 fara
 kaple sv. Josefa
 stará škola
 kostel sv. Jiljí
 kaple sv. Valentina
 kaple sv. Josefa
 Obří hlava a Žába
 Ovčácká kaplička
 kamenný most
 mariánské sousoší
 Horní Police
 kostel sv. Jiří
 Pramen Tří svatých
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Otmara
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel sv. Václava
 sloup Matky Boží
 pivovar
 Strážný vrch
 železniční viadukt
 Mimoň
 Lobeč
 jeskyně a sklepy
 mariánský sloup
 Mimoň
 Žandov
 kaple sv. Josefa
 zvonice
 kaple sv. Prokopa
 větrný mlýn
 Kohout
Základní informace místa
ID místa: 4055
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: není známo
Uveřejněno: 27.4.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama