© Jiří Čížek 04/2010
Hrad či tvrz byl postaven v severní části obce Drchlava zvané Hradiště na skalnaté pískovcové mírně klesající pseudoostrožně vybíhající za domem č. p. 8 do údolí Dolského potoka.
Od zbytku ostrožny je jádro odděleno dnes nehlubokým příkopem. Ještě A. Sedláček uvádí v příkopě tehdy sloužícím jako chmelnice bez bližšího určení zbytky zdiva (snad v severní části), dnes je příkop silně narušený výstavbou zmíněného domu – kontreskarpa a dno příkopu bylo zničeno zcela, z eskarpové strany zůstala zachována pouze menší část.
Nelze již ani spolehlivě rozhodnout, zda byla plocha před příkopem nějak zapojena do areálu hradu jako např. opevněné předhradí či hospodářské zázemí. Pokud tomu tak bylo, museli bychom předpokládat i nějaké opevnění čela jižně od domu. A. Sedláček o takovémto využití zřejmě uvažoval, když zmínil starý sklep užívaný majitelem usedlosti, staršího původu by pak hypoteticky mohly být i jiné části domu.
Přibližně trojúhelný areál jádra o rozměrech cca 26 x 38 x 34 m byl po svém obvodu obehnán zděnou hradbou, jejíž skromné zbytky jsou dnes nejvýraznějším pozůstatkem hradu. Jeden úsek zdi nalezneme na jihozápadě jádra, druhý pak na severovýchodě, kde se dochovala i část sešikmené římsy parapetu nevelkého okna.
To osvětlovalo suterén přilehlé čtyřhranné budovy zčásti zřejmě zasekané do skály, jejíž existenci indikuje výrazná prohlubeň v ploše jádra. Její přesně rozměry ani tvar nelze bez archeologického výzkumu odhadnout, hrubým odhadem mohla zabírat plochu cca 5 x 4 m, protažení prohlubně směrem k jihu by mohlo být zbytkem případné vstupní šíje suterénu. Podle stávajícího stavu vědomostí šlo pravděpodobně o jedinou snad věžovitou a zčásti roubenou stavbu jednoduchého hradu. Existence dalších staveb by mohl prokázat pouze archeologický výzkum.
přehled dějinGabriel, J. Panáček) či tvrz (např. J. Úlovec). První zmínka o Vřísku pochází z roku 1402, kdy při dělení majetku mezi syny Jindřicha Berky z Dubé připadlo Jindřichu ml. panství Chudého Hrádku, jehož součástí byl i poplužní dvůr ve Vřísku. Součástí dvora tehdy s největší pravděpodobností bylo i panské sídlo. Keramika nalezená při archeologickém výzkumu posunuje osídlení hradu zpět do 1. poloviny 14. století. Ani to však nemusí být poslední slovo, vždyť pouhých 400 m jihovýchodně od sídla stojí nenápadný kostel sv. Mikuláše, u kterého byl teprve nedávno rozpoznán románský původ z poloviny 13. století. F. Gabriel a J. Kracíková jej považují za hlavní svatostánek samostatného panství na staré stezce z Deštného do Zahrádek a Lípy, které již v té době muselo mít nějaké sídlo. Tím mohl být buď přímo náš hrad Vřísek nebo nějaký jeho případný předchůdce, např. tvrz Drchlava, po které se roku 1265 psal jakýsi Načepluk. Roku 1413 byl podle A. Sedláčka Vřísek oddělen od Chudého hrádku, není však známo, na jakém základě Sedláček tuto domněnku vyslovil. Znovu se v pramenech vyskytuje až roku 1543 již jako nepochybné panské sídlo, bohužel již zaniklé („zámek pusty rzeczeny Wrzisek"). Povědomost o bývalém sídle se však dále vytrácela, ještě roku 1575 je uváděn „zámek pustý“, již v letech 1579 a 1619 je však uváděna pouze „Wes Wrzysek". Zapomnění však pokračovalo a šlo tak daleko, že postihlo i samotné jméno vsi a tvrze a v letech 1633–47 je ves již uváděna pod jménem „Radiesch", tedy Hradiště. Znovu se jméno Vřísek vynořilo až v 19. století, tehdy však bylo mylně spojováno s loveckým zámkem či domnělými zbytky hradu na 4 km vzdálené Žižkově hoře. S původní lokalitou bylo nepochybně ztotožněno až v 90. letech 20 století výzkumem F. Gabriela a J. Panáčka.
|
Přihlášení |
