
Opravdu přenádherné místo je hrad Starý Berštejn. Nachází se asi 4 km od Dubé po žluté turistické značce. Dále po této značce dojdete k Máchovu jezeru.
Objekt není běžně přístupný. Skupiny zájemců o prohlídku a výklad historie si mohou dohodnoout návštěvu předem telefonicky nebo písemně.
Protože objekt byl v minulosti několikrát vyloupen a došlo i k přepadení majitele, byl majitel nucen učinit některá bezpečnostní opatření. Nesnažte se proto vniknout do objektu, neboť každý takový pokus může skončit tragicky!
V r. 1402, když se četní synové Jindřicha Berky z Dubé, zvaného Jednooký, dělili o rozsáhlé dědictví, připadl na Jindřicha Hlaváče díl, v němž dosud žádný hrad postaven nebyl. Jelikož se ve výčtu obcí Jindřichova podílu výslovně uvádí též hora nad vsí Vrchovany, lze předpokládat, že se již při dělení počítalo s tím, že zde bude postaveno nové Hlaváčovo sídlo. Se stavbou hradu se nepochybně též hned započalo, neboť v r. 1407 zdědil Jindřich Hlaváč po zemřelém starším bratrovi Jestřebí a sotva by se pak již odhodlával k nákladné stavbě nového hradu. Můžeme tedy se vší pravděpodobností říci, že hrad Berštejn vznikl v prvém desetiletí 15. století. Nevelká rozloha skalnatého vrcholu a jeho nepřístupnost dovolily umístit zde pouze obydlí panstva a nezbytné čeledě, hospodářská stavení byla rozložena na plošině přerušující svah kopce poněkud níže pod skalou. Z předhradí, do něhož se vstupovalo od východu branou chráněnou okrouhlou baštou v nároží hradební zdi, se zachovaly jen nepatrné zbytky. Od předhradí k vlastnímu hradu vedla již jen pěšina podél skály s dolním hradem, odkud bylo možno přístupovou cestu snadno hájit. Dolní hrad se skládal z nevelkého nádvoříčka, uzavírajícího hrad půlkruhovitě na severovýchodní straně a bezpečně ovládajícího přístup k hradu po severním a východním svahu, z protáhlého patrového stavení s valeně klenutými místnostmi v přízemí a ze skalního ostrohu, z něhož mohl být hrad chráněn proti přepadu od jihozápadu. Z prvního patra budovy dolního hradu se pak přecházelo do horního hradu, jímž byla obytná věž na skále, tyčící se příkře ještě několik metrů nad dolním hradem. Jak svědčí pozůstatky stavby, mělo vlastní obydlí pánovo nejméně dvě podlaží. Ve spodním je dosud dobře zachována místnost sklenutá valeně s lunetami, s dvěma okny a sedátky ve výklencích, horní patro je již z větší části rozrušeno. Podobně jako nemáme přesné zprávy o vzniku hradu, neznáme bezpečně ani jeho další historii. Jindřich Hlaváč – stavebník a první držitel Berštejna – se přidal jako jediný z Berků již v první fázi husitské revoluce na stranu husitů a stal se v roce 1426 po dobytí České Lípy tamním husitským hejtmanem. Jak se však tato pohnutá doba projevovala přímo na Berštejně, není známo. Někdy k němu bývá vztahována zpráva o dobytí nejmenovaného hradu u Dubé Janem ze Smiřic a Čečkem z Pakoměřic v r. 1429, tuto domněnku však nelze prokázat. Spolehlivě je hrad Berštejn doložen písemnými prameny až v r. 1437. Kolem poloviny 15. století náležel Berštejn Vartenberkům, koncem 15. století rytířům ze Šebířova, někdy na přelomu století jej však opět získala rodina původních majitelů, a to vnuk zakladatelova bratra Václava – Jiří Berka z Dubé, který se v r. 1512 podle hradu Berštejna také psal. V této době však už přestával Berštejn vyhovovat zvýšeným požadavkům panstva na bydlení a Jiří Berka i jeho syn Aleš raději pobývali na zámku v Kuřích Vodách. Když však došlo v r. 1547 k rozdělení panství mezi Alešovy syny, získal Adam pouze Berštejn a rozhodl se postavit si místo starého hradu poblíž Dubé sídlo nové, které nazval Nový Berštejn. Starý Berštejn nechal zpustnout. Při dělení majetku mezi jeho syny v r. 1592 se už neuvádí..
Při bližžším prozkoumání zjistili, že obsahuje i zvláštní list papíru, který jakoby do svazku nepatřil. Pečlivě si pergamen prohlíželi a nakonec se dovtípili, že je to klíč od pokladu. O půlnoci se tedy sešli ve sklepení hradu, kde rozdělali oheň, postavili se okolo něj a chytili se za ruce. Jeden z nich začal předčítat text, který zněl jako zaříkadlo. V tom okamžiku se zvedl vítr a následně se přihnala vichřice. Hradem se začaly ozývat strašidelné zvuky, což muže vyděsilo, a proto se rozutekli. Zaříkač tak nestačil dočíst text pergamenu až do konce. Co se stalo, už nikdo přesně neví. Prý vše ztemnělo a podivín se probudil ráno pod zříceninou hradu, ale nikoho ze svých přátel nenašel. Tato historka se zakládá na skutečné události – neboť dle dochovaných historických pramenů opravdu existoval jakýsi francouzský dobrodruh, který prý na hradě vyvolával duchy a byl potom uvržen do vězení, avšak během přepravy se mu podařilo uprchnout..