Pohled na kostel od jihozápadu
© iV 16.2.2008
Kostel leží v jihovýchodní části obce Bezděz na úpatí kopce, na kterém najdete stejnojmenný hrad. Obklopuje jej malý hřbitov, okolo jehož zdi vede červená turistická značka z Bělé pod Bězdězem – ta se na návsi rozděluje: jedna větev vede do Doks (a z ní ještě uhýbá odbočka na hrad) a druhá do Žďáru, Kruhu a až do obce Houska. Začínají tu také zelená značka do Oken, kde je železniční zastávka na trati Bakov na Jizerou – Česká Lípa; a modrá vede také k vlaku – zastávka Bezděz.
Nejstarší románskou částí stavby je loď a presbytář postavený z pískovcových kvádříků. Zatímco jižní polovina kostela je zřejmě opravdu původní, severní část byla zřejmě znovu dostavěna s použitím původního kvádříkového zdiva. ...Díky opadající omýtce na apsidě i lodi je vidět rozdíl. V jižní polovině jsou kvádříky pravidelné a mezery mezi nimi minimální. V severní části není zdivo už tak pravidelné a i mezery jsou větší. Tento rozdíl je markantní hlavně na apsidě, kde je vidět i zazděné románské okno – předěl prochází jeho středem. Také zubořez a obloučkový vlys s palmetkami na patkách obloučků je v severní části neuspořádaný. Presbytář nyní osvětlují dvě barokní okna, loď další tři. Mezi lodí a presbytářem chybí vítězný oblouk. V západní stěně lodi je zazděn portál, o kterém se soudilo, že vedl na panskou tribunu kostela. Jelikož ale byla tato část lodi dostavěna později, jde zřejmě o druhotně zazděný okenní překlad. V jižní stěně byl objeven záklenek s románskými špaletami – zřejmě také využitými druhotně v renesanci (či pozdní gotice), kdy došlo k přestavbě kostela respektující původní románský vzhled stavby. Při barokní přestavbě v 18. století byla nejen dostavěna věž s přiloženým točitým schodištěm na místě starší dřevěné věže, ale byla také proražena nová okna, sklenut presbytář, loď dostala plochý strop, byla dostavněna kruchta. Sakristie na severu byla dostavěna ještě později. U kostela stojí barokní fara z doby přestavby kostela v polovině 18. století..
Díky podobnosti některých původních architektonických prvků na apsidě s kostelem v Mohelnici je jeho vznik datován do poslední čtvrtiny 12. století, kdy je zde doložen panovnický dvorec, tzv. villica, kostel je doložen až k roku 1264. Poté, co bylo vysazeno podhradní město (1264 a znovu v roce 1291), zůstal kostel na východním okraji osídlení. ...Byl to mateřský farní kostel pro později zakládané kostely v Kuřívodech, Krupé a Chlumu. Kostel patřil panovníkovi až do roku 1350, kdy jej získali pod patronát obutí augustiniáni, kteří sídlili na Karlově na Novém Městě Pražském. Těm patřil až do doby josefinských reforem, kdy připadl Náboženskému fondu. Byl několikrát přestavován, přesto si zachoval víceméně románský vzhled. První přestavba proběhla někdy na rozmezí gotiky a renesance – bližší datování není možné. Podstatnější úpravou ale prošel kostel kolem r. 1763, kdy přibyl i nový inventář. Udržovací oprava proběhla také v 50. letech 20. století..
|
Přihlášení |
