Čedičové sloupce
Horní část sloupců se zužuje a ohýbá jako důsledek gravitační síly v době tuhnutí lávy
© Luděk Pitter 09/2004
Pokud někdy zavítáte do Konojed nezapomeňte navštívit zajímavou národní přírodní památka, vzdálenou jen asi 100 až 200 m metrů od severovýchodního nároží hradby zámku. Vydáte se z návsi k zámku (klášteru) a pokračujete při jeho zdi. Na konci zdi šikmo vlevo možná stále leží starý rozpadlý transformátor a přibližně tím směrem také vede pěšina až k lomu.
Jedná se o bývalý lom, kdy malotěžbou bylo odkryto čelo lávového proudu - pozůstatek sopečné činnosti, na kterou je krajina Českého středohoří obzvláště bohatá. Na lomové stěně jsou dobře patrné čedičové sloupce až o průměru 70 cm, druhotně příčně rozpukané a zvětralé s obnaženými na sebe nasedajícími útvary, jež jsou přirovnávány k bochníkům chleba či k olomouckým syrečkům naskládaným na sebe. Přesně řečeno se jedná o sloupce amalcimického tefritu.
Pro zvláštní bochníkovitý rozpad čediče byla lomová stěna v roce 1966 vyhlášena chráněným územím o ploše 0,09 ha. V okolí se vyskytují zvlášť chráněné druhy rostlin např. vstavač osmahlý (Orchis ustulata) a mochna skalní (Potentilla rupestris).
|
Přihlášení |
