kostel sv. Vojtěcha

Prováděcím stavitelem byl Melchior Oppelt (Opel). Zbytky staršího kostela (nebo materiál z něj) posloužily ke stavbě márnice, která snad stojí na jeho místě. Po roce 1945 a následném vyhnání německojazyčného obyvatelstva celý kostelní areál zchátral. Část bývalého hřbitova si zřejmě svévolně zabrali majitelé okolních domů a tak nelze ani zjistit, zda výše uvedená márnice, do jejíž zdi měly být zazděny i renesanční epitafy, ještě stojí. Kostel je zbaven veškerého vnitřního zařízení. Titulární existence samostatné farnosti (spravované dnes z Bělé pod Bezdězem) vyvolává otázku umístění zvonů, u farního kostela nezbytných. Kostel totiž nemá věž, relevantní literatura neuvádí ani existenci zvonice. V posledních letech začala obnova kostela, prozatím je zčásti nově zastřešen a staticky zajištěna klenba..

Na jejím temeni bylo velké hradiště. To bohužel zmizelo s těžbou kamene. Z této hory je vidět na 1/4 území Čech. Byla tedy více než strategická. Tedy kolem ní musela procházet kupecká stezka směrem do Lužic, k Baltu a dále.... 1352 - první zprávy o vesnici se týkají fary, tím i potažmo kostela, pocházejí z roku 1352, kdy podle register papežských desátků platil zdejší plebán 24 grošů ročně (v rámci regionu se jednalo o průměrně movitou faru). O založení obce Kruh ve 13. a počátku 14. století nejsou žádné zprávy a zdá se, že patří až k mladším lokacím v rámci tohoto regionu. K velkým proměnám celého kraje pod Bezdězem došlo ve druhé polovině 13. století. Za velké iniciativy krále Přemysla Otakara II. se zde rozvinulo rozsáhlé kolonizační úsilí. Původní součástí královské državy byla i oblast pozdějšího panství hradu Housky a okolí Mšena. Ale již na konci 13. století se toto území dostává do rukou Berků z Dubé, stejně jako Kuřívodsko a na počátku 14. století i zbylé jádro bezdězského královského panství. Za vlády Karla IV. došlo k vyplacení zástavy královského majetku, ale již bez Housky a Kuřívod, které Berkům zůstaly v dědičné držbě. Z dalších let pocházejí první zmínky o kružském faráři (1358 nejmenovaný, 1361 Michal a další). Patroni kostela pocházeli z řad místních vladyků (poprvé roku 1361 Petr z Kruhu, Mirek a poté i Diviš z Kruhu). 1378 - spory o pastviny v dolu pod Kruhem se Žďárskými

1380 - po tomto datu se patrony kostely stávající majitelé houseckého panství Berkové z Dubé. První doklad příslušnosti Kruhu k houseckému hradu pochází z kupní smlouvy z roku 1432, kdy Berkové z Dubé prodávají panství Janu Smiřickému ze Smiřic. 1530 - za Tobiáše Hrzáně z Harasowa, Duchek Bartošův (poddaný) byl obžalovaný z mordu na svobodné královské silnici

1560 - rod Hrzáňský byl počítán za rytíře (odtud mohl i na náhrobní kámen mít jeho reliéf rytířskou zbroj)

1615 - vedle kostelního podacího je zmíněna ve vsi výsadní krčma a dluhy na dvou dvorech (Čelákovský a Tomkovský). Uvedenými dvory jsou patrně míněny zdejší největší selské grunty. Třicetiletá válka (1618-1648) měla zásadní vliv na tento region. Můžeme mluvit o stěhování národů vlivem válek. Prostý lid se schovával v okolních roklích a v lesích, a snad se i budovaly "skalní byty". Vesnice byly drancovány, Houska obsazena voji. 1622/23 - konfiskát většiny panství ve zdejším regionu získal po bitvě na Bílé hoře Adam mladšího z Valdštejna a následně Albrecht z Valdštejna. A tak se spolu s okolními statky i panství housecké, dokské a bělské stává součástí obrovského frýdlantského knížectví. 1627 - Albrecht z Valdštejna daroval kostel s celou vesnicí nově založenému augustiniánskému klášteru na Bezdězi. Po odchodu těchto řeholníků do Bělé pod Bezdězem v roce 1633, přechází vlastnictví v roce 1636 na monserratské benediktiny z pražského opatství Na Slovanech. 1633 - těžká doba za knížete Valdštejna, který velmi vysával tento kraj k financování armád. Dále toho roku postihla kraj morová epidemie. po jeho smrti celé knížectví, tedy i Housecko bylo vyrabováno a velmi rychle zchudlo. 1635 - dokonáno poněmčení celého kraje. Různé části původního valdštějnského Frydlantské knížectví dostali cizinci (například plukovníci armád, cizí hrabata ze Saska), kteří si přivedli do kraje svoje úředníky. Čeština byla neúředním, až hanlivým jazykem. 1639-1640 - Švédové na Housce. Plení okolní kraj než je vytlačí císařská vojska. 1643-1648 - opět švédská vojska vtrhla na Housecko od Bělé pod B. Na Housce zůstala Švédská posádka pod vedením pluk. Reichwalda. 1644 - umírají majitelé ze hrabata Spauru a snad z jejich milosrdnosti nechal někdo vyrobit náhrobek jako upomínku. Uložen je v kostele. 1652 - kostel na hřbitově již nesloužil jako farní, ale pouze jako filiální

1654 - berní rula uvádí v obci dva sedláky a čtyři chalupníky, při čemž nejsou na rozdíl od okolních obcí zmíněny žádné pohořelé nebo pusté grunty (což není ale pravdou)

1679 - po prodeji klášterního panství se Kruh dostává pod dokský velkostatek Kryštofova Ferdinanda z Haisensteina a následně na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let Arnošta Josef z Valdštejna. Valdštejnové celé dominium udrželi až do 20. století. 1750 - robotovalo se na panském již pouze 3 dny v týdnu (1 jitro=0,5754 ha=2 korce=5,754,64m2)

1756 - tereziánský katastr eviduje v Kruhu deset hospodářů (od sedláků po chalupníky) a jeden dům bez pozemkové držby (Kounicové zavádí číslování domů a pozemků

1771 - první číslování domů, v obci stálo 27 čísel popisných (stejný počet uvádí také J. Schallem k roku 1790). Očíslovali se též parcely a cesty. Nádrže a drobnější, ale významné stavby. 1823 - přestavba hradu Houska na zámek a panské sídlo (nový držitele Vincenc Karel Kounic)

1826 - v obci vystavěna škola Ernestem z Valdštejnu

1834 - J. G. Sommerem zmíněno v Kruhu již 42 domů a 246 obyvatel včetně jedné židovské rodiny. Dominantní úlohu mělo v obživě zdejších obyvatel obilnářství, pro daný region v této době je však typický i velký rozmach chmelařství a velký význam mělo i ovocnářství. (původní vysokokmenné odrůdy - třešně, švestky, višně). Zajímavý je rovněž i údaj o problematice zásobování vodou, Kruh měl stejně jako řada obcí v oblasti problémy s nedostatkem vody zejména v době sucha, i jediná studna v místní části Ruschengraben (západní část obce při silnici na Housku) v suchých letech nedávala vodu a tak se pro vodu muselo až do údolí Strenického potoka pod Bezdědicemi (dnes Sellnerova stezka), kde jsou pozůstatky dvou rybníků a mlýnů, ve skále kopaná velkokapacitní nádrž s vydatným pramenem na pitnou vodu, původně přestřešená. 1848 - bylo zrušeno poddanství a správa jednotlivých oblastí přechází pod státní úřady. Vesnice připadla pod soudní okres Dubá (bezirk Dauba) a pod ním se udržela přes všechny správní reformy až do roku 1949, kdy přešla pod nově vzniklý okres Doksy a v roce 1960 pod okres Česká Lípa. Počet domů zůstával na stabilním počtu 42, počet obyvatel se měnil, k roku 1843 - 296, k roku 1857 - 252, k roku 1888 - 233 lidí většinou katolického vyznání, k roku 1930 - 181 obyvatel převážně německé národnosti, v roce 1945 - 173 přihlášených obyvatel, z toho 30 české národnosti. Školní obvod tehdy zahrnoval ještě Týn, Vojetín, Novou Starost a Na Fučíkovském u Vojetína. 1867 - je již ve III. vojenském mapování zakreslen křížek nad obcí na rozcestí směr Nová Starost a dál Vojetín. (Dnes zrestaurovaný a zasvěcený sv. Máří Magdaléně). Uražený litinový kříž nahradil nově kovaný. Místo osazeno lavičkou. Zrestaurovalo

1900 - postavena hasičská zbrojnice vybavena stříkačkou taženou koněm. Pravděpodobně byl v obci též hasičský spolek. 1905 - vystavěna dlážděná silnice do Kruhu po úbočí žďárského dolu [signováno na skále FE & JE Klum 1905] a dále na Housku, později přeasfaltováno. Skládaná cesta z čedičových kamenů probíhala i po páteřní komunikaci celým Kruhem. 1945 - odsun většiny původního německého obyvatelstva. Počet obyvatel se výrazně snížil. Tento stav se samozřejmě promítl s celou řadou dalších okolností až po vzhled vesnice. Zejména v prvních letech po válce došlo k řadě demolicí nepotřebných staveb. Tehdy bylo rozhodnuto o demolici prvních domů a v padesátých letech 20. století následovaly další. Počátkem padesátých let 20. století vzniklo v Kruhu Jednotné zemědělské družstvo (JZD v č.p. 4 a 5), které se v roce 1960 spojilo s JZD Luka a Žďár a tak vzniklo JZD Budoucnost se sídlem v Lukách. Proběhlo také rozšíření silnice. Pro tyto účely byly strženy některé budovy na návsi obce, jako byla kovárna a kolárna. Asfalt překryl čedičovou dlážděnou cestu vedoucí obcí. 1961 - zrušen samostatný Místní národní výbor v Kruhu a obec byla sloučena se sousedním Žďárem a následně s městem Doksy. Byl zaveden vodovod s vodárnou a jedna telefonní linka. Do kostela se přestalo chodit na mše a kostel začal pomalu chátrat. do roku 1970 - Vzniká divadelní spolek, knihovna v č.p 4. Obec již bez hospody. Do obce dojíždí pojízdná prodejna. 1963 - výstavba velkokapacitního kravína na východě obce a přesun JZD z č.p.5

1982 - v okolí působila sovětská vojska, pod tzv. manévry. Zbytky zákopů a okopů nelze v lesích u cest přehlédnout. Dobře přehledná historie celého Kokořínska zde..