Hlavní průčelí
Pohled od jihovýchodu
© Luděk Pitter 09/2006
Obec Snědovice neleží na žádném hlavním tahu. Od silnice Litoměřice - Štětí je vzdálena asi 8,5 km. Ve Snědovicích je k vidění zámek přestavěný z původní tvrze. Dnešní klasicistní vzhled zámku je z přestavby z první poloviny 19. stol., kdy byly postaveny i okolní hospodářské budovy a založen park. Od roku 1945 je zámek v majetku státu a dnes v něm sídlí Ústav sociální péče pro tělesně postižené dospělé.
Vlastní zámek je čtyřkřídlá jedno a dvoupatrová budova s uzavřeným prostorným nádvořím. Budova má na západní křídle dvě věžovité nárožní nástavby a je obklopena parkem. V hlavním průčelí kamenný portál s bosovaným ostěním a rozeklaným štítem. Zámecké hlavní průčelí tvořené jižním křídlem je členěno vysokými pilastry. ...Jižní a částečně severní křídlo s prosklenými arkádami v nádvorní části..
Podle některých autorů je již od roku 1350 ve Snědovicích připomínána tvrz. Tvrz snad vybudoval Pavel z Čakovic. ...Podle jiných autorů je tvrz mladší. Ke konci 16. stol. se statek s tvrzí stal majetkem Vlků z Kvítkova. Snad za Bedřicha Vlka či spíše později za Jana Vlka došlo k renesanční přestavbě původní gotické tvrze. Renesanční přestavba byla potvrzena na základě odkrytí renesančního malovaného stropu při rekonstrukci v letech 1970-76. V 17. stol. statek koupili Jezuité. Později statek chátral a až další majitel Jan Baltazar Clary ze Sperbersbachu (ze Sparbachu), v letech 1681 – 1712 krajský hejtman za stav panský v Litoměřickém kraji a roku 1694 povýšený do hraběcího stavu., provedl další stavební úpravy. Z této doby pochází vstupní portál a nádvorní arkády v přízemí. Po smrti Jana Baltazara převzal panství jeho syn Jan Vratislav Desiderius Clary, kterého se však zámecké služebnictvo pro jeho krutost rozhodlo zavraždit. Vůdcem spiknutí byl zámecký kuchař. Jan Vratislav Clary byl 17.1. 1720 zavražděn, když se vracel z Prahy. Hlavní viníci byli brzy vypátráni a odsouzeni, jen vůdce spiknutí včas uprchnul do Saska. Později statek přešel na Opersdorfy, v jejichž majetku zůstal až do roku 1784. V první polovině 19. stol. byl zámek v majetku Jakuba Veitha a po něm Antonína Veita. Někdy v této době došlo k dalším stavebním úpravám. Byly přistaveny dvě nárožní věže a i současné hospodářské budovy jsou z této doby. Veithové prodali zámek Augustinu Müllerovi, který zámek zmodernizoval a založil u něho park. Koncem 19. století, byla také přistavěna větší část severního křídla. V letech 1970 – 1976 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí.
|
Přihlášení |
