
Kostel stojí v centrální části Štětí, parkování je možné přímo u něj bezplatně. Asi 300 m severně se nachází místní autobusové stanoviště, obě zdejší železniční stanice (Štětí na trati 072 Lysá n. L.-Ústí n. L. a Hněvice na trati 090 Praha-Děčín) jsou vzdáleny necelého 1,5 km.
Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají pravidelně od 8.00 (pondělí, úterý, čtvrtek, sobota), od 18.00 (středa, pátek) a od 10.30 v neděli.
Judy Tadeáše, pokosem pak stříbrná pila, atribut sv. Šimona Kananejského, kteří patřili mezi dvanáct apoštolů Ježíše Krista.
Ačkoli byl postaven na zřejmě umělém pahorku nad pravým břehem Labe, ukázalo se toto místo být velmi problematické vzhledem k častým povodním. Původní svatyně byla těžce poškozena hned na počátku třicetileté války, kdy 11. 11. 1620 prošlo městečkem protestantské vojsko. Obnova započala roku 1626 pod patronátem zástavního držitele mělnického panství, hraběte Viléma Slavaty. Zcela dokončena byla snad až po skončení bojů. Nelze vyloučit, že z nejstaršího kostela byla využita věž v ose západního průčelí. Takzvaný slavatovský kostel byl významně menší, než současný. Jeho základy byly nalezeny při obnově po povodni v srpnu 2002 (viz dále). I jeho zánik souvisí s nedalekou řekou: pobořily ho plující ledy v noci z 28. na 29. 3. 1784. Základní kámen k dnešnímu kostelu byl položen 22. 7. téhož roku, dostavěn byl o rok později. Část jeho vnitřního vybavení pochází z rušených pražských kostelů: hlavní oltář z jezuitského svatého Václava na Malostranském náměstí, lavice z kostela sv. Františka při Anežském klášteře. Další artefakty sem byly přeneseny ze "slavatovského" kostela. Současně s kostelem byla postavena i nová fara severozápadně od něj. Voda zasáhla do osudů kostela zatím naposledy v srpnu 2002. Doslova několik dní před dokončením velké opravy vnějšku i vnitřku kostela kulminovala na úrovni 1,60 m nad jeho podlahou. Opravy bylo nutné provést z velké části znovu. Stejný osud potkal i faru, zatopenou do úrovně stropů v přízemí..