
Popis znaku farnosti V modrém štítě je umístěna zlatá věž bez oken a zavřenou bránou, znázorňující panenství Bohorodičky Marie. Věž s třemi stínkami završuje červená střecha s křížem. Napříč věži leží šikmo černá suková větev pánů Berků z Dubé, připomínající jak někdejší vrchnost, tak kyj sv. Judy Tadeáše, pokosem pak stříbrná pila, atribut sv. Šimona Kananejského, kteří patřili mezi dvanáct apoštolů Ježíše Krista
První zmínka o faře (a tedy i kostele) ve Štětí pochází z vizitačního protokolu českých farností k roku 1352. Kostel zřejmě vznikl nejpozději při vysazení městečka na přelomu 13. a 14. století. Ačkoli byl postaven na zřejmě umělém pahorku nad pravým břehem Labe, ukázalo se toto místo být velmi problematické vzhledem k častým povodním. Původní svatyně byla těžce poškozena hned na počátku třicetileté války, kdy 11. 11. 1620 prošlo městečkem protestantské vojsko. Obnova započala roku 1626 pod patronátem zástavního držitele mělnického panství, hraběte Viléma Slavaty. Zcela dokončena byla snad až po skončení bojů. Nelze vyloučit, že z nejstaršího kostela byla využita věž v ose západního průčelí. Takzvaný slavatovský kostel byl významně menší, než současný. Jeho základy byly nalezeny při obnově po povodni v srpnu 2002 (viz dále). I jeho zánik souvisí s nedalekou řekou: pobořily ho plující ledy v noci z 28. na 29. 3. 1784. Základní… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.