Pozdně barokní kostel nahradil ve Štětí starší stavbu z roku 1626, zničenou chodem ledů roku 1784. I ta měla předchůdce neznámého založení. Umístění na štěrkopískové terase nízko nad Labem přináší opakovaná poškození vodou (zatím naposledy 2002).
Hlavní obrázek místa
Kostel od jihu
© Ivan Grisa 08/2010
Kostel stojí v centrální části Štětí, parkování je možné přímo u něj bezplatně. Asi 300 m severně se nachází místní autobusové stanoviště, obě zdejší železniční stanice (Štětí na trati 072 Lysá n. L.-Ústí n. L. a Hněvice na trati 090 Praha-Děčín) jsou vzdáleny necelého 1,5 km. Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají pravidelně od 8.00 (pondělí, úterý, čtvrtek, sobota), od 18.00 (středa, pátek) a od 10.30 v neděli.
Ivan Grisa, 1.9. 2010
popis

Popis znaku farnosti V modrém štítě je umístěna zlatá věž bez oken a zavřenou bránou, znázorňující panenství Bohorodičky Marie. Věž s třemi stínkami završuje červená střecha s křížem. Napříč věži leží šikmo černá suková větev pánů Berků z Dubé, připomínající jak někdejší vrchnost, tak kyj sv. Judy Tadeáše, pokosem pak stříbrná pila, atribut sv. Šimona Kananejského, kteří patřili mezi dvanáct apoštolů Ježíše Krista

František Kinař, 3.5. 2012

historie

První zmínka o faře (a tedy i kostele) ve Štětí pochází z vizitačního protokolu českých farností k roku 1352. Kostel zřejmě vznikl nejpozději při vysazení městečka na přelomu 13. a 14. století. Ačkoli byl postaven na zřejmě umělém pahorku nad pravým břehem Labe, ukázalo se toto místo být velmi problematické vzhledem k častým povodním. Původní svatyně byla těžce poškozena hned na počátku třicetileté války, kdy 11. 11. 1620 prošlo městečkem protestantské vojsko. Obnova započala roku 1626 pod patronátem zástavního držitele mělnického panství, hraběte Viléma Slavaty. Zcela dokončena byla snad až po skončení bojů. Nelze vyloučit, že z nejstaršího kostela byla využita věž v ose západního průčelí. Takzvaný slavatovský kostel byl významně menší, než současný. Jeho základy byly nalezeny při obnově po povodni v srpnu 2002 (viz dále). I jeho zánik souvisí s nedalekou řekou: pobořily ho plující ledy v noci z 28. na 29. 3. 1784. Základní…  číst dále

Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 3., Academia 1980, K. Kuča: Města a městečka..., 7. díl, Libri 2008 a webové stránky farní kolatury Štětí, 1.9. 2010

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT), Štětí

Místa v okolí

 solnice
 kaple sv. Floriána
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Otmara
 mariánský sloup
 Chcebuz
 Sovice
 Brocno
 Snědovice
 Had
 kaple sv. Prokopa
 Husův sbor
 Liběchov
 kostel sv. Jiří
 evangelický kostel
 kostel sv. Havla
 Klácelka
 Čertovy hlavy
 Slavín
 socha Krista
 kamenný milník
 Vodárenské muzeum
 pivovar
 silniční most
 zámecký špýchar
 Roudnice nad Labem
 Hláska
 Dolní Beřkovice
 pramen rudné vody
 kaple sv. Josefa
 Cítov
 kostel sv. Linharta
 zvonice
 židovské ghetto
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Prokopa
 kaple Svaté rodiny
 Boumova chata
 Sukorady
 obecní kaple
 kaple sv. Rozálie
 kostel sv. Matouše
 panský dům
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Václava
 Starý zámek
 kostel sv. Martina
 Horní Beřkovice
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Václava
 Vidim
 Zakšín
 Okna
 socha sv. Floriana
 kaple
 Jenišovice
 kostel sv. Havla
 rozhledna Na Horách
 židovský hřbitov
 Jevín
 Encovany
 kostel Všech svatých
 kaple
 myslivna
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 židovský hřbitov
 vila Karola
 socha Karla IV.
 Bosyně
 Klemperka
 Mělník
 Stará škola
 Hořín
 Pražská brána
 socha sv. Anny
 Hláska
 Čap
 židovský hřbitov
 kostel sv. Matouše
 Neuberk
 evangelický kostel
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Ludmily
 Helfenburk u Úštěka
 boží muka
 kostel sv. Havla
 Liběšice
 židovský hřbitov
 Kokořín
 Zahořany
 Zoopark Zelčín
 Nedamy
 synagoga
 Pikartská věž
 Úštěk
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiljí
 Kokořín - Staráky
 socha sv. Prokopa
 kostel sv. Vojtěcha
 Kalvárie
 Kokořín
 Harasov
 jezuitský dvůr
 Velký Újezd
 Chmelař
 Hrdly
 fara
 sušárna chmele
 radnice
 Valdštejnský lis
 socha sv. Floriána
 zdymadlo Hadík
 Dubá
 fara Býčkovice
 Malá pevnost
 kaple sv. Petra Pavla
 kaple sv. Barbory
 Ploskovice
 Vřísek
 kostel sv. Mikuláše
 Chudý hrádek
 dům č.p. 31
 Starý Berštejn
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Prokopa
Kontaktní informace
Římskokatolická farní kolatura
Kostelní 175
411 08 Štětí
Tel: 731 402 596
http://www.pfarrei-wegstadtl-an-elbe.wz.cz/
wegstadtl@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 741
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 18.10.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama