kostel sv. Jakuba Většího

Farnost a tedy existence kostela je doložena rejstříkem papežských desátků již k roku 1352. Patronátní právo i právo dosazovat kněze měli místní vladykové, leníci hradu Houska. Farnost zanikla za husitských válek, obnovena byla až v 18. století (roubená budova fary proti kostelu pochází z roku 1727). Původní gotická stavba, z níž je snad zachováno zdivo presbytáře s opěráky, případně část zdiva podélné lodi, byla přestavena valdštejnským architektem barokně v roce 1703 (tento letopočet se nacházel na křtitelnici a na obraze na hlavním oltáři). V roce 1825 byla k západnímu průčelí přistavena věž z pískovcových kvádrů. Kostel je jednolodní, obdélný, s pětibokým presbytářem s jednou odstupňovanými opěráky. K severní straně presbytáře přiléhá čtvercová sakristie. Věž nesla tři zvony z 18. století, které však byly zrekvírovány za 1. a 2. světové války. Po 2. světové válce kostel nebyl příliš udržován, na začátku 90. let byl z větší části rozkraden a poškozen převážně barokní mobiliář, z něhož zůstaly poškozené oltáře a varhany. Z barokních varhan zůstala část skříně, nástroj zhotovila pražská firma Rejna a Černý na začátku 20. století. Díky aktivitě zdejšího faráře a občanských spolků (Okrašlovací spolek Kokořínska – Pšovka a sdružení Drobných památek severních Čech) byla v posledních letech provedena oprava krovů a střechy. Do oltářů byly vsazeny nové obrazy, v roce 2011 má být dokončena oprava varhan.