hrad Helfenburk u Úštěka

Hlavní věž a hlavní brána

© Ivan Grisa, 06/2003

Helfenburk neboli Hrádek, postavený asi 2,5 km východně od Úštěku, patří do skupiny tzv. "skalních hradů", charakteristických pro pískovcové oblasti severovýchodních Čech. Skládá se ze dvou časově i stavebně odlišných celků: vnitřního jádra a vnějšího opevnění. Vnitřní část byla založena na vrcholu pískovcového hřebene, který se rozšiřuje směrem k východu a na západě, na konci ostrohu, se rozpadá v menší a nižší bloky, rozdělené příčnými puklinami. Vyrůstá ze svažitého zalesněného podnoží, jehož jižní stráň je pozvolnější, zatímco severní klesá příkře do údolí potoka. Na východě přecházel hřeben, který se stále rozšiřuje, v náhorní rovinu. Odtud také, od obce Rašovic, šla k hradu jediná příjezdová cesta, k níž se hrad obracel širším čelem jako ke straně útoku, chráněný hlubokým příkopem. Vnější opevnění, postavené o několik let později, obklopilo starší jádro hradební zdí s velkou čtverhrannou věží v čele a zabezpečilo…  číst dále

Na skalnatém pískovcovém hřebeni nad Rašovickým potokem a nad druhým menším údolím směrem k Rašovicím se zachovaly rozsáhlé zříceniny středověkého hradu, který se nazýval Hrádek, Hradec, Hradišťko nebo i Helfenburk. Přístup k němu vede pouze od východu, a proto zde byl v pískovci vykopán příkop, k němuž směřovaly dvě cesty, jedna z údolí potoka od Uštěka, druhá od Rašovic. Hrad patřil mezi největší v severních Čechách. Vznikl nejspíše po polovině 14. století, ale dnes již nelze zjistit, co se z této první fáze zachovalo. Dějiny hradu jsou velmi pestré a zajímavé. Byl postaven na území, které před polovinou 14. století propůjčil král Jan Lucemburský jako léno členům rodu Ronovců, pánům z Klinštejna. Jan z Klinštejna zde před r. 1375 postavil malý hrad, který přejmenoval na Helfenburk a začal se po něm psát. V těsném sousedství hradu, okolo Blíževedel, mělo pražské biskupství již od konce 13. století zboží, které…  číst dále

Poklad na Hrádku u Úštěka

V Liběšicích žil jednou jeden mládek; byl spořádaný a pilný, všichni ho měli rádi. Pojednou se však změnil a celé dny nic nedělal. Přes to však po dlouhá léta žil bezstarostně aniž by pracoval a nenechal si nic ujít. To bylo ovšem podivné, ale nikdo nevěděl, že každou Květnou neděli docházel na Hrádek, kde byl otevřený poklad a ze kterého si bral co v tu chvíli stačil nabrat a odnést. Jednou se vrátil celý zlomený, plakal a vzlykal a vyprávěl, že jeho poklad je pryč a už nenašel žádné peníze. Když chtěl vystoupit ke starému hrádku scházeli již dolů dva úštěčtí jezuité. Hned si pomyslel, že oni mají poklad – a vskutku nahoře bylo všechno pryč. Po dlouhé dny chodil na hrad a zase dolů a zoufale naříkal, že z něj bude žebrák. Po nějakém čase skutečně zemřel, vyhladovělý jako žebrák.

Půdorys místa

© D.Menclová

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

11 České středohoří - východ

15 Máchův kraj

Cykloturistické mapy, Kartografie

12 Mělnicko, Kokořínsko, Litoměřicko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

104 České středohoří. Teplicko

107 Kokořínsko. Máchovo jezero

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

3 České středohoří. České Švýcarsko

8 Okolí Prahy - sever