Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.
Hlavní obrázek místa
© Alena Volná, 6/2009
Hrad Helfenburk se nalézá nedaleko Úštěka, odkud je možné jít po žluté a poté po červené turistické značce až na hrad.
28.5. 2002
popis

Helfenburk neboli Hrádek, postavený asi 2,5 km východně od Úštěku, patří do skupiny tzv. "skalních hradů", charakteristických pro pískovcové oblasti severovýchodních Čech. Skládá se ze dvou časově i stavebně odlišných celků: vnitřního jádra a vnějšího opevnění. Vnitřní část byla založena na vrcholu pískovcového hřebene, který se rozšiřuje směrem k východu a na západě, na konci ostrohu, se rozpadá v menší a nižší bloky, rozdělené příčnými puklinami. Vyrůstá ze svažitého zalesněného podnoží, jehož jižní stráň je pozvolnější, zatímco severní klesá příkře do údolí potoka. Na východě přecházel hřeben, který se stále rozšiřuje, v náhorní rovinu. Odtud také, od obce Rašovic, šla k hradu jediná příjezdová cesta, k níž se hrad obracel širším čelem jako ke straně útoku, chráněný hlubokým příkopem. Vnější opevnění, postavené o několik let později, obklopilo starší jádro hradební zdí s velkou čtverhrannou věží v čele a zabezpečilo…  číst dále

28.5. 2002

historie

Na skalnatém pískovcovém hřebeni nad Rašovickým potokem a nad druhým menším údolím směrem k Rašovicím se zachovaly rozsáhlé zříceniny středověkého hradu, který se nazýval Hrádek, Hradec, Hradišťko nebo i Helfenburk. Přístup k němu vede pouze od východu, a proto zde byl v pískovci vykopán příkop, k němuž směřovaly dvě cesty, jedna z údolí potoka od Uštěka, druhá od Rašovic. Hrad patřil mezi největší v severních Čechách. Vznikl nejspíše po polovině 14. století, ale dnes již nelze zjistit, co se z této první fáze zachovalo. Dějiny hradu jsou velmi pestré a zajímavé. Byl postaven na území, které před polovinou 14. století propůjčil král Jan Lucemburský jako léno členům rodu Ronovců, pánům z Klinštejna. Jan z Klinštejna zde před r. 1375 postavil malý hrad, který přejmenoval na Helfenburk a začal se po něm psát. V těsném sousedství hradu, okolo Blíževedel, mělo pražské biskupství již od konce 13. století zboží, které…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 13.2. 2006

pověsti

Poklad na Hrádku u Úštěka

V Liběšicích žil jednou jeden mládek; byl spořádaný a pilný, všichni ho měli rádi. Pojednou se však změnil a celé dny nic nedělal. Přes to však po dlouhá léta žil bezstarostně aniž by pracoval a nenechal si nic ujít. To bylo ovšem podivné, ale nikdo nevěděl, že každou Květnou neděli docházel na Hrádek, kde byl otevřený poklad a ze kterého si bral co v tu chvíli stačil nabrat a odnést. Jednou se vrátil celý zlomený, plakal a vzlykal a vyprávěl, že jeho poklad je pryč a už nenašel žádné peníze. Když chtěl vystoupit ke starému hrádku scházeli již dolů dva úštěčtí jezuité. Hned si pomyslel, že oni mají poklad – a vskutku nahoře bylo všechno pryč. Po dlouhé dny chodil na hrad a zase dolů a zoufale naříkal, že z něj bude žebrák. Po nějakém čase skutečně zemřel, vyhladovělý jako žebrák.

František Kinař - z knihy pověsti Litoměřické Župy, 13.4. 2012

Půdorys místa


© D.Menclová
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT), Rašovice

Místa v okolí

 Kalvárie
 jezuitský dvůr
 Pikartská věž
 Úštěk
 Hřídelík
 synagoga
 kostel sv. Václava
 Stranné
 židovský hřbitov
 Chmelař
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Martina
 hrad u Hvězdy
 Ronov
 Dubí hora
 Držovice
 Konojedy
 evangelický kostel
 Vísecká rychta
 kostel sv. Justina
 Sukorady
 Stvolínky
 kaple sv. Prokopa
 kříž
 Liběšice
 kostel sv. Havla
 Dolanský mlýn
 Čap
 Hrázský mlýn
 socha sv. Floriana
 kostel sv. Havla
 Srdov
 Milčany
 Levín
 Snědovice
 Loubí
 hrad u Hostíkovic
 kostel sv. Jiří
 Sedlo
 Chudý hrádek
 Rybnov
 Opevnění u Švábů
 kostelní věž
 Opevnění u Švábů
 Vítkovec
 Vřísek
 Jiljov
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 Litýš
 židovský hřbitov
 kostel sv. Otmara
 Vodárenské muzeum
 kostel sv. Anny
 mariánský sloup
 Chcebuz
 Kvítkov
 kaple sv. Floriána
 Náčkovice
 Zakšín
 Barbořin most
 fara
 kostnice
 Encovany
 kostel sv. Václava
 Hrad u Kvítkova
 železniční most
 kostel sv. Barbory
 obecní kaple
 Mnichovská průrva
 socha sv. Starosty
 kostel sv. Jakuba
 Nový Zámek
 Strážný vrch
 fara
 Brocno
 Dubá
 radnice
 Novozámecká průrva
 sušárna chmele
 Zahrádky
 Peklo
 fara Býčkovice
 zvonice
 Velký Újezd
 socha sv. Floriána
 socha sv. Prokopa
 Husův sbor
 kostel sv. Jiří
 Novozámecký rybník
 Třebušín
 Okna
 kaple sv. Barbory
 Kalich
 sloup sv. Kříže
 kostel sv. Mikuláše
 Zahořany
 Ploskovice
 Kamenný dům
 kostel sv. Vavřince
 Sovice
 kostel sv. Matouše
 mariánské sousoší
 kamenný most
 Horní Police
 dům č.p. 31
 Zubrnice
 kaple sv. Jana a Pavla
 Starý Berštejn
 Jestřebí
 zvonice
 kostel sv. Ondřeje
 kostel sv. Vojtěcha
 Panna
 Žandov
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Mikuláše
 Buková hora
 Kohout
 kostel sv. Pia V.
 Starý zámek
 Lipý
 boží muka
 Vidim
 Vraty (Rattenstein)
 Červený dům
 Slavín
 kašna
 šatlava, věznice
 evangelický kostel
 Horní Libchava
 obelisk
 kostel sv. Kříže
 Císařské sloupy
 hudební pavilon
 empírová kaple
 Klinštejn
 Mohauptova kašna
 plastika
 Wedrichova hrobka
 Leština
 mariánský sloup
 kostel sv. Prokopa
 kaple
 Špičák
 Těchlovice
 most mrtvých
 kostel Všech svatých
 rozhledna Na Horách
 Vrabinec
 Pokličky
 Nedamy
 kaple sv. Josefa
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 356
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama