Myšlín

Jsou to pozůstatky tvrze Myšlína, která byla manstvím hradu Bezděz. Tvrz byla pravděpodobně opuštěna, když byl v r. 1367 stavěn za bezdězského purkrabího Oldřicha Tisty z Albrechtic Velký rybník, nynější Máchovo jezero, a přístup do tvrze byl znemožněn. Jméno Myšlín je doloženo poprvé v r. 1405, kdy se připomíná Petr z Dokze a z Myšlína. Nevíme však, zda se jméno vztahuje ke vsi nebo k tvrzi. Petr měl tehdy spor pro nějaké škody způsobené v městečku Doksy s Janem z Dokze a Myšlína, pravděpodobně s ním spřízněným. Zdá se, že bydlili již v Doksech a po myšlínské tvrzi se pouze psali. Ještě v r. 1460 potvrzuje král Jiří z Poděbrad občanům Doks, že ves Myšlín patřila k jejich rychtě. Ale to již pravděpodobně byla téměř století zatopena. Další zprávy o vsi ani o tvrzi nejsou.

Lid, který mu byl poddán, trpěl krutě jeho bezcitností a nezměrnou lakotou. Musel od slunka do slunka konati robotu na polích Pancířových, na svých mohl pracovati jen v noci při měsíčku. Zatím co se Pancířovy stodoly a sýpky plnily, selské komory a spiže zely prázdnotou. A když se jednoho léta dostavila neúroda, ozývaly se z chalup pláč a bědování, neboť tam zavítal krutý, nezvaný host – hlad. Zoufalý lid se sebral a šel prositi o chléb Pancíře. Pancíř vyslechl žádost a přimhouřiv zelené, potměšilé oči zavolal s hradeb k zástupu:

„Těžko vás najednou podělíme. Rozdělte se na dva díly. Postarám se o to, aby vás brzy všechny přešel hlad.“

Když se lid rozestoupil na dva zástupy, poslal Pancíř jeden z nich do tvrze, aby tam na něho počkal, a druhý zavedl do blízkého srubu. Netušíce zradu vešli hladoví sedláci dovnitř. Tu zrádný Pancíř srub hned uzavřel a kázal jej zvenčí zapáliti. Pak pospíšil do hradu a poručil čeledi, aby zjímala lid v druhém zástupu a naházela jej s hradeb do rybníka. Služebníci obávajíce se pánova hněvu učinili podle jeho rozkazu. Celý Kluček ozýval se srdcervoucím nářkem umírajících nešťastníků. Za tento ohavný skutek stihla Pancíře krutá pokuta. Ze země se vyrojily myši, prokousaly dřevěné stěny, vnikly do sýpek a pustily se do obilních zásob. Pancíř je poručil hubiti, avšak sotvaže jich usmrtili tucet, vylezlo z podlahy sto nových. Počaly se prohlodávati z místnosti do místnosti, až konečně zaplnily celý příbytek. Tu Pancíř vida, že se myší záplavě na Klučku neubrání, vsedl na loď a přeplavil se na skalnatý ostrůvek. Vystavěl si tam kamenný hrádek, usídlil se na něm a radoval se, jak se chytře zbavil myší trýzně. Však nastojte! Sotvaže převezl na hrádek v rybníce svůj majetek, připlovaly za ním myši z Klučku. Rozkousaly dveře, vrhly se na Pancíře a celého jej snědly. Zpustošený hrádek zůstal opuštěn, a poněvadž byl zničen od myší, dostal jméno „Myší hrádek“.