Hrad od severovýchodu ze břehu rybníka.
© Michal Merkl 02/2006
Nejlepší přístup k hradu je od chat na severním břehu rybníka. K nim vede cesta z Hostíkovic, pokračující dále k Rybnovu. Ideální je, když je rybník zamrzlý. Složitější je to v jiných měsících, protože k hradu nevede suchá cesta. A zdoláte-li vodu či bažiny, čeká na vás na východní straně lokality cedule se zákazem vstupu s ohledem na výskyt hadů.
Jinak hrad leží v krásném prostředí, jemuž dominuje soustava tzv. Holanských rybníků, která má svůj původ už ve středověku. Rybníky jsou napájeny vodami Bobřího potoka, přičemž přítok a odtok je v některých případech prosekán v pískovcovém reliéfu.
Doporučuji navštívit tuto lokalitu a poté pokračovat asi půl kilometru na hrad Milčany (viz samostatné heslo). Právě toto sídlo nese jméno, které s největší pravděpodobností původně náleželo našemu hradu u Hostíkovic. Můžete se tedy stát svědky historického vývoje těchto lokalit, kdy nově budovaný hrad přejímá jméno hradu zanikajícího.
Daní z výjimečnosti této oblasti je veliké množství nevzhledných rekreačních chat, vystavěných za každou cenu v blízkosti vodních ploch a do značné míry znehodnocujících kulturně–historický odkaz širšího okolí těchto lokalit.
Na samotný ostrůvek se zbytky hradu není zakázán vstup. Jakýkoliv pohyb na hradě však vyžaduje maximální ohleduplnost s ohledem na hnízdiště ptactva v okolním rákosí. ...Necitlivé a neohleduplné chování návštěvníků by zde mohlo zanechat nevratné škody..
Bažinatá, později rybničnatá krajina s pískovcovými skalami na jih od České Lípy patřila již od konce 13. století převážně Berkům z Dubé. Jižně od Hostíkovic vystupuje z Milčanského rybníka (dříve Velká Nohavice) asi 7 m vysoká pískovcová skála, dnes porostlá borovicemi, na níž stávala středověká tvrz Milčany. ...Původně byla skála, která má oválný tvar o délce asi 30 m, obklopena vodním příkopem a valem, přes něž vedl padací most. Protože celé okolí bylo bažinaté, učinila příroda z Milčan výbornou pevnost. Skála má na severozápadě téměř kolmé stěny. Zde stávala čtverhranná obytná věž, jejíž zbytky spolu se sklepy se zachovaly. Uprostřed skály byla nádržka na vodu a vyhloubené prostory na nižší, jihovýchodní straně svědčí o další stavbě. Hradba, jež se zčásti zachovala, obtáčela celý vrcholek skály. Jak nasvědčuje jméno, byla ves Milčany nazvána podle srbského kmene z Horní Lužice. Nabízí se hypotéza, že předkové Berků z Dubé zde usadili při kolonizaci tohoto území na konci 13. století obyvatele z této oblasti.Ves s tvrzí je poprvé doložena v r. 1366, kdy se objevuje Přibík z Milčan, který držel i Mnichov a byl zřejmě ve službách Berků. Když r. 1391 rozděloval Jindřich starší Berka z Dubé svůj majetek, ponechal si pro sebe i mladší syny milčanské zboží. Přirozeným středem tohoto panství se stalo tržní městečko Holany. Po Jindřichu starším Berkovi zdědil Milčany Jindřich mladší. Po jeho smrti r. 1406 získal celé zboží mladší bratr Hynek Berka na Housce a po něm jeho mladší syn Chval, který zdědil i Kuří Vody. Ten však prodal r. 1437 tvrz a ves Milčany, městečko Holany a část Hostíkovic Zikmundu z Vartemberka na Děčíně. Protože syn tohoto nového majitele držitele založil na koupeném panství tvrz Rybnov, byly Milčany opuštěny. Při vpádu Lužičanů do tohoto kraje r. 1444 se milčanská tvrz ještě uvádí; byla jen vypálena, protože je ještě r. 1575 doložena v deskách dvorských jako pustá. Její další osudy splývají s dějinami tvrze Rybnova, hradu Vítkovce a Nového Zámku. Rybník Velká Nohavice byl později zrušen, ale r. 1864 vznikl na jeho místě nový rybník, který dostal jméno po zaniklé tvrzi, Milčanský rybník..
Lokalita je pravděpodobně I. fází sídla Milčany. První zmínkou o Milčanech je predikát Přibíka z Milčan z roku 1366 (zmiňován i r.1377). ...Podle archeologických nálezů byla doba života hradu vymezena koncem první třetiny 14. století a 20. léty věku následujícího. Byl sídlem manů Berků z Dubé, jimž milčanské zboží patřilo a zahrnovalo asi ves Holany a část Hostíkovic. Berkovským manem byl i výše zmiňovaný Přibík. Hrad se rozkládá na přibližně obdélném ostrůvku, tvořeném pískovcovou skálou v Milčanském rybníku. Z původního rozsahu se dodnes dochovalo pouze jádro na uvedené skalce. Opevnění kolem hradu, zmiňované a zplanýrované v 19.století, jehož podoba a rozsah není známa, zaplavily vody rybníka. To se týká i případných dalších částí hradu, pokud byl vícedílný. Sídlo totiž vzniklo v blatném terénu a rybník zde vznikl až po jeho zániku. Ten poslední asi v polovině 20. století. Lokalitu postihla též těžba pískovce, jak je patrné na jižní straně jádra. Na nejvyšším místě hradu se nachází pozůstatky po zřejmě obytné, čtverhranné věži. Na hradě se nacházely i další zděné stavby. Pozůstatky nějakého objektu se nacházejí na jihovýchodní straně jádra. Relikty zdiva vystupují také na jižní straně z bažinatého terénu a na severovýchodním okraji skály se dochovaly krátké úseky asi obvodového opevnění jádra. Kudy se do hradu vstupovalo a odkud přicházela přístupová komunikace, nevíme..
|
Přihlášení |
