hrad Chudý hrádek

Poustka, Pustý zámek; Dřevčice
Zříceniny gotického hradu, prvně zmíněného r. 1391. Po připojení k rybnovskému panství r. 1532 hrad ztratil rezidenční funkci a zpustl. Brzy zmizelo i jeho jméno a zříceniny se začaly nazývat Pustý zámek.
Hlavní obrázek místa
© Stanislav Drda 10/2005
Chudý Hrádek se nalézá nad Dolským mlýnem 6 km severózápadně od Dubé. Nejlépe se na hrad dojde ze stanice Zahrádky což obnáší 1 km po silnici směren na Zahrádky a dále asi 7 km po zelené turistické. Hezčí cesta je však 2 km z vesnice Dřevčice. Hrad se nachází na impozantním pískovcovém masívu.
28.5. 2002
historie

Nad soutokem dvou potoků, které protékají skalnatými údolími od Drchlavy a Dřevčic, stálo na náhorní ostrožně v mladší době hradištní slovanské hradiště. Bylo přístupné pouze od jihu, kde je chránil dodnes zachovaný, a stromy a křovím porostlý obloukovitý val, dlouhý asi 150 m a vysoký 2–4 m. Před ním je ještě dnes patrný příkop. Val původně zcela uzavíral trojúhelníkovou ostrožnu a na jeho obou koncích byly příkré skalní stěny, spadající do Dolského údolí a do údolí k Dřevčicím. Tato výhodná strategická poloha byla znovu využita ve středověku, kdy zde vznikl hrad Hrádek, později zvaný Chudý hrádek. První zpráva o něm je z r. 1391, kdy Jindřich starší Berka z Dubé na Housce oddělil pro své tři starší syny část majetku, a pro sebe a mladší syny si ponechal Housku, Hrádek (Chudý), Milčany a Frýdlant. Zakladatelé středověkého hradu rozdělili bývalé slovanské hradiště tak, že větší část za původním starým valem…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 28.5. 2002

okruhy, vstupné

Chudý Hrádek je návštěvný celoročně, nicméně cesta v létě údolím mezi pískovcovými skalami podél PITNÉHO! potůčku je naprosto jedinečná.

28.5. 2002

Půdorys místa

zaměření hradu z r. 1986
© F. Gabriel, J. Panáček: Hrady okresu Česká Lípa, Argo, Praha 2000
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Liberecký kraj,  Česká Lípa  (CL), Dubá

Místa v okolí

 Loubí
 Vřísek
 kostel sv. Mikuláše
 fara
 kostnice
 Opevnění u Švábů
 Opevnění u Švábů
 Vítkovec
 Jiljov
 Rybnov
 Barbořin most
 Mnichovská průrva
 kostel sv. Barbory
 socha sv. Starosty
 kostel sv. Jiří
 Milčany
 Čap
 Hrad u Hostíkovic
 Novozámecká průrva
 Nový Zámek
 Hrad u Hvězdy
 železniční most
 Dubá
 zvonice
 kostel sv. Ondřeje
 Jestřebí
 fara
 radnice
 kaple sv. Barbory
 Hrad u Kvítkova
 socha sv. Floriána
 sušárna chmele
 Starý Berštejn
 kostel sv. Havla
 socha sv. Floriana
 Zahrádky
 socha sv. Prokopa
 kostel sv. Justina
 Kamenný dům
 Stranné
 Peklo
 Stvolínky
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Václava
 Kvítkov
 Ronov
 Konvalinkový vrch
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Hřídelík
 Zakšín
 Sukorady
 Vísecká rychta
 Kalvárie
 Myšlín
 kříž
 Červený dům
 Lipý
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Kříže
 Doksy
 Klůček
 mariánské sousoší
 evangelický kostel
 Dubí hora
 jezuitský dvůr
 Konojedy
 Pikartská věž
 Úštěk
 skalní kaple
 kaple sv. Prokopa
 Psí kostel
 synagoga
 kostel sv. Jiří
 Snědovice
 Horní Libchava
 Chmelař
 židovský hřbitov
 Špičák
 Klinštejn
 kaple Panny Marie
 mariánský sloup
 Chcebuz
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Havla
 Držovice
 Starý zámek
 Brocno
 most mrtvých
 Vidim
 kostel sv. Václava
 mariánský sloup
 Houska
 výkkenková kaplička
 barokní dům
 radnice
 dům č. p. 234
 evangelický kostel
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 kaple sv. Floriána
 mariánské sousoší
 Horní Police
 Zákupy
 kaple sv. Josefa
 kamenný most
 kostel sv. Vojtěcha
 kaple sv. Valentina
 kaplička
 Strážný vrch
 kaple sv. Josefa
 Pihel
 kaple sv. Václava
 kaple Panny Marie
 Ovčácká kaplička
 Žandov
 Pokličky
 Pramen Tří svatých
 kostel sv. Jiří
 Svojkov
 zvonice
 Vrátenská hora
 kostelní věž
 Svojkov
 Modlivý důl
 kostel sv. Otmara
 kostel sv. Anny
 kaple sv. Josefa
 Výrov
 hřbitovní kaplička
 Velenice
 socha sv. Prokopa
 fara
 kostel sv. Václava
 pivovar
 jeskyně Boží hrob
 Lobeč
 zrcadlovna
 Kohout
 Ostrý
 Sovice
 kostel sv. Mikuláše
 Hlemýždí
Základní informace místa
ID místa: 277
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama