Stvolínky

V průběhu 15. století držel obě sídla Vilém z Illburka, který vedl vleklý spor a drobnou válku s lužickým šestiměstím; proto byly roku 1444 Stvolínky trestní výpravou Lužičanů dobyty a vypáleny. Ves i tvrz byly ale brzy obnoveny, neboť již roku 1505 zapisuje Vilém II. z Illburka své manželce Anežce z Helfensteina na stvolínecké tvrzi a hradu Ronově věno (to je zároveň první přímá zmínka o tvrzi). Někdy kolem roku 1575 byla pak tvrz za Kurzbachů z Milíče renesančně rozšířena o nové obytné křídlo a věžovitou budovu na severní straně. Do dnešních dnů dochovaný čtyřkřídlý uzavřený půdorys je ale až pozdější a vznikl buď v první polovině 17. století za Hrzánů z Harasova, a nebo až po roce 1647, kdy zadlužené koupil za 53 000 zlatých kardinál Harrach pro nově vzniklé litoměřické biskupství. V letech 1655-1663 dal litoměřický biskup Maxmilián Rudolf Schleinitz (Šlejnic) poškozenou budovu přestavět v raně barokním slohu a vtiskl tak zámku dnešní podobu; jen vnější fasády a nádvorní arkády byly ještě v průběhu dalších let upravovány při adaptacích na letní sídlo biskupů. Na počátku 20. století byl bývalý zámek využíván jako letovisko pro děti z litoměřického kraje a od roku 1950 jej vlastnil Státní statek Zahrádky, který jej využíval jako byty a skladiště. Od 70. let zde byla umístěna pobočka českolipského archivu, v současné době je ale budova bez využití a postupně chátrá.