
Na lokalitě, s pozoruhodnou ukázkou zvětrávajícího železitého pískovce, se dochovaly dva do podloží vysekané objekty. Jedná se o sklep a objekt kruhového půdorysu o průměru 2,8 m, v hloubce kolem 3 m pravoúhle ustupující do středu o 0,6 m. Snad mohl mít funkci zásobního charakteru. Drobnější stopy stavební aktivity se na hradě, vzhledem k působení povětrnostních vlivů a turistického ruchu, nedochovaly. Tento, dle archeologických nálezů, od konce 14. stol. do poč. 15. stol., osídlený hrad, opevňoval proti ostrožně šíjový příkop. Asi 300 m severovýchodně od hradu se zdvihá čedičová kupa s relikty, pravděpodobně, předsunutého opevnění s dobře čitelným okružním příkopem. Viz literatura: F. Gabriel, J. Panáček: Hrady okresu Česká Lípa, 2000 T. Durdík: Ilustrovaná encykloopedie českých hradů, 1999.
Zakladatelem hradu Čápu byl pravděpodobně na sklonku 14. století Jindřich Berka z Dubé. V r. 1402, při dělení jeho pozůstalosti, je jako majitel hradu a okolních vesnic Tuhance, Lhoty, Deštné, Zakšína, Dobřeně a Vidimi, dále dvora pod hradem a některých platů jmenován jeho syn Václav Berka z Dubé. Je to první a zároveň poslední písemná zpráva o hradu. Václav Berka, ačkoliv je ještě mnohokrát připomínán, již nikdy neuvádí jako své sídlo hrad Čáp a většinou se nazývá podle Zakšína. Zdá se proto, že část svého majetku i s hradem prodal, nebo že mu malý hrad v opuštěné krajině nevyhovoval, a vybral si proto příhodnější sídlo. Čápské zboží se v prvé čtvrtině 15. století stalo součástí arcibiskupského panství Helfenburka a koncem 16. století je koupil Jan z Vartemberka, který je připojil k bezdězskému panství. Hrad byl opuštěn a již koncem 16. století jej připomíná jen jméno Čapský důl. Rozlohou malý… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.