Sukorady

V r. 1605 byla tvrz prodána Jindřichu Abrahamu ze Salhausenu. Podle některých autorů vystavěl tvrz v Sukoradech až tento majitel. V průběhu 17. století se majitelé tvrze několikrát vystřídali a v průběhu třicetileté války byla tvrz zcela zničena. Noví majitelé, Hartmannové z Klarsteinu, začali okolo r. 1700 v blízkosti zničené renezanční tvrze budovat své nové sídlo. Podle jiných údajů z literatury však zámek vznikl až v polovině 18. století, a to by znamenalo, že by jeho stavebníkem byla sestra Františka Mikuláše Hartmanna z Klarsteinu Rosálie, vdova po hraběti Františku Klebelsbergovi. Z toho je možné usoudit, že zámek byl patrně stavěn ve dvou etapách a jeho konečná úprava za Rosálie z Klebelsbergu by svým zevnějškem odpovídala datování do poloviny 18. století. Zámek je podélná patrová budova pozdně barokních tvarů. Na průčelí v patře jsou pilastry a u oken plastické římsy. Rosálie z Klebelsbergu odkázala Sukorady Janu Josefu Hartmannovi z Klarsteinu. Poslední držitel z tohoto rodu, Jan Prokop Hartmann z Klarsteinu, byl nucen pro finanční problémy prodat Sukorady majiteli Liběchovického zámku Jakubu Veithovi. I on, rovněž pro finanční potíže, však Sukorady prodal. Novým majitelem se stal rytíř Václav Gustav Kopetz, profesor Karlovy univerzity, vynikající právník a národohospodář. Na Sukoradském panství provedl řadu reforem a významě povznesl výnosy tohoto panství. V r. 1865 bylo v zámecké zahradě východně od zámku objeveno základové zdivo, zřejmě zbytky sukoradské renezanční tvrze. Po první světové válce byla na sukoradském panství provedena pozemková reforma a po r. 1945 propadl zámek konfiskaci. Byl přičleněn k Státnímu statku ve Snědovicích a byly zde zřízeny kanceláře a byty. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví a veřejnosti je nepřístupný..