
Na menši věž vede 29 schodů. Na velkou věž vede celkem 160 schodů - a je tam fantastický výhled na všechny strany. Zabudované dalekohledy od 5 Kč na 2 minuty výhledu. Bohužel - žádné orientační označení bodů ve výhledu - doporučuji zakoupit před vstupem na hrad orientační plán - kruhový papírový - nebo barevný foto-panoramatický s popiskama výhledu na všechny strany.
U málokterého hradu můžeme si představiti obtíže jich vysoké polohy jako u Bezděze. Rozsáhlá vyhlídka, jíž se pobaví zrak toho, kdo s Bezděze shlíží, odpovídá také těm mnohým místům, v nichž se Bezděz spatřuje, a to jsou většinou místa v nižších krajích severních Čech, pokud se Bezděz nějakou horou nebo výšinou nezakrývá. Zdálí již objevuje se tato hora zvláštní podoby, vybíhající ve dva vrchy, kteréž tvarem svým na kupy senné upomínají. Hory ty se nazývají Velký a Malý Bezděz. Podstavcem jich jest lesnatá výšina Severozápadně od města Bělé, nad níž se vypínají do znamenité výšky, onen do 605, tento do 577 m. Z blízka objevují se obě hory jako obrovské pitvorné hmoty, skládající se ze skal zubatých. Strmý a skalnatý jest zvláště Velký Bezděz, jehož vrchol vybíhá v skalnaté a vysoké bradlo, na němž hrad stojí. Bradlo to táhne se od severovýchodu k jihozápadu takovým způsobem, že se na straně jižní a východní neobyčejnou svou… číst dále
První nepochybná historická zmínka o Bezdězu pochází z roku 1264. Král Přemysl Otakar II. vydal tehdy listinu, jíž zakládá v bezdězských lesích město, neuvádí však které. Hrad byl postaven jako pevnost a jako reprezentační místo krále, bez jakýchkoliv hospodářských budov. I když se během stavby původní koncepce poněkud měnila a upravovala, byl Bezděz postaven v průběhu nemnoha let koncem třetí a počátkem čtvrté čtvrtiny 13. století a představuje tudíž jednotný výtvor vyspělé rané gotiky, jak k nám byla přinesena cisterciáckou stavební hutí z Burgundska přes severní Německo. Stavitelé hradu vytvořili na vrcholu hory pevnost prakticky nedobytnou a přitom umělecky vysoce působivou, hodnou krále ""železného a zlatého"". Hrad má silně protáhlý půdorys, táhnoucí se podél hřbetu hory. Na samém vrcholu stojí hlavní okrouhlá 35 metrů vysoká věž, střežící nejen celý Bezděz, ale i vstup z hradu dolního, západně od věže, do… číst dále
V okolí Bezděze se zalíbilo čertům, takže tu po léta prováděli své rejdy. Zbyly tu po nich Čertův vrch, Čertova zeď a Čertova věž. Jednou nabídl čert Matce Boží sázku, kdo z nich vystaví vyšší horu do kuropění. Matka Boží sázku přijala a pustila se ihned do díla. Kopala zem a nosila ji v košíku na hromadu, zatím co čert válel kameny a stavěl z nich pevné základy k své hoře. Pak se rozběhl na pole, kde oral sedlák s koňmi, vzal mu potah a svážel vozem ke své hoře zem a hlínu. Bral ji, kde se dalo. Ve chvílích, kdy se Matka Boží nedívala, kradl jí hlínu z její hory. Pracovali tak horlivě, že se ani nenadáli – a v nedaleké vsi zazpíval kohout ranní píseň. Ustali v práci, změřili své hory. A hle, hora Panny Marie – Bezděz – byla mnohem vyšší. Matka Boží zajásala, čert prchl s hanbou do pekla. Za to se mstí čert, jak jen může, lidem, kteří mu vystoupí na jeho horu. Přijde-li tam kdo v čas vánoční, když… číst dále
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.