Plankenberk

Zachovány jsou zbytky zdiva, valy, příkopy a terasy. Hrad vznikl po r.1352, kdy stavbu započali realizovat příslušníci rodu z Lipé. R.1361 rozestavěný hrad získal moravský markrabě Jan. Hrad dokončil a nazval jej podle způsobu stavby Plankenberg - Planke znamená lať, trám - Trámová hora. Pod hradem bylo vybudováno podhradí. Vstup do něj byl ze zadní strany a bylo chráněno dvojitým valem. Po smrti markraběte Jana r.1375, hrad obdržel jeho syn Prokop. V r.1386, daroval hrad lénem Ješku Puškovi z Kunštátu, svému věrnému spojenci v bratrské válce na Moravě. Zřejmě věřil, že tím hrad zachrání, neboť trnavské panství Joštovi spravoval Ješkův bratranec Herolt Starší z Kunštátu a Skal. Přesto r.1400 byl v stále trvající válce s markrabětem Joštem, hrad dobyt. Po r. 1401 markrabě Prokop zastavil hrad Janu Boskovicovi z Brandýsa. R. 1412 Plankenberg získal s městem Jevíčkem od krále Václava IV., Herolt mladší Puška ze Skal a Kunštátu. V době husitských válek byl hrad v držení husitského vojska. Stal se jeho významným opěrným bodem. R.1422 byl hrad pravděpodobně dobyt a zničen křižáckým vojskem, které tehdy táhlo na hrad a město Moravskou Třebovou, pod velením vratislavského biskupa Konráda. Poslední zmínka o hradu je z r.1475, kdy Jan Plankar z Kynšperka, ve výčtu svého majetku, jmenuje i pustý hrad Plankenberg. Dnes jsou vidět valy, nepatrné části prorostlého zdiva a dodnes je poznat i hradní studna. Vypálená hlína dokazuje, že hrad byl zničen požárem. Celé hradní jádro je asi 120 m dlouhé a 30 m široké..

Lidé ho pak hledali, ale marně. Také jeden chudák se rozhodl, že truhlici najde. Doma neměl nic než diravou střechu, nahluchlou ženu a kopec dětí. Na hrad to neměl daleko, tak tam chodil s motykou. Zeně říkával jestli to tam má rezavět, když to tolik potřebují. Jednou se mu zjevil duch a řekl mu, že když si nechá málo a hodně rozdá, ukážemu kde kopat. Musí to pak ale rozdělit na čtyři díly. Jeden do kostela do Biskupic, druhý do Kalvárie u Jaroměřic, třetí do kostela v Šubířově a čtvrtý si může nechat. Chudák slíbil a dověděl se, kde truhlici hledat. Druhý den kopal a našel. Když ji vytahoval z jámy, řekl si sám pro sebe, že to bude škoda tolik rozdat. Určitě to ten duch nemá spočítané, když je truhla na zámek. Sotva to dořekl, truhla mu vypadla z náruče a spadla sním zpátky do jámy. Nohy mu přerazila a do země se propadla. A tak místo aby se měl do smrti dobře, byl do smrti chudákem a ještě k tomu mrzákem !.