Zbytky tvrze Střítež (Nedržal)
© M. Semrád 04/2024
Pozůstatky středověké vodní tvrze Střítež či Nedržal se nacházejí na Nejepínském potoce v lesích asi 5 km jihovýchodně od městyse Uhelná Příbram. Nevede k nim žádná značená cesta, avšak leží asi 300 m severně od modře značené trasy Uhelná Příbram-Chotěboř.
Jediný možný přístup k tvrzi byl od jihu podle Nejepínského potoka a jistě ho chránily obranné věže, palisáda a vodní příkop s padacím mostem. Mezi cestou a odbočujícím potokem se nachází výrazná vyvýšenina se stopami základů stavby. Tady patrně stávala vysoko nad potokem při cestě strážní věž jako součást vnějšího obranného systému tvrze. ...O několik desítek metrů dále se nachází nepřehlédnutelný systém terénních úprav. Potok protéká příkopem v hrázi, obchází skalnatou vyvýšeninu, spojí se s dalším potokem a průrvou v další vysoké hrázi odtéká do údolí. Zřejmě vysoké hráze tvořily rozlehlý rybník a chránily vodní tvrz, stojící uprostřed vodní plochy na skalnaté vyvýšenině. Podle dostupných pramenů tvrz pravděpodobně vypálili Uhři během vpádu do Čech za válek mezi Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem v roce 1469. Místní tradice však tvrdí, že na tvrzi sídlil loupeživý rytíř, který se svojí tlupou přepadal pocestné i okolní obce. Když nepomáhaly nářky a stížnosti, srotili se lidé z okolních obcí, zaútočili na tvrz, tlupu loupežníků pobili a tvrz vypálili. Poté již nebyla nikdy obnovena..
Tvrz ve Stříteži vznikla pravděpodobně někdy koncem 14. či počátkem 15. století, soudě podle toho, že v roce 1383 zde je doložen jen dvůr, po němž se psal Jan Sczeba ze Stříteže. ...17. března 1440 je pod uzavřením landfrídu kouřimského, čáslavského, chrudimského a hradeckého kraje podepsán i jistý Benešek ze Stříteže. Tvrz samotná je v pramenech výslovně zmíněna již jako zaniklá, když roku 1546 prodává Zdeněk Slavíkovec ze Slavíkova Kunešovi Bohdaneckému z Hodkova „tvrz pustou, dvůr poplužní pustý a ves tudíž pustou“. Výpovědi písemných pramenů neodporují ani archeologické nálezy z lokality datovatelné do 15. století. Za zánikem tvrze tak můžeme hledat nejspíše bojové operace války s Matyášem Korvínem v zimě 1468-1469. Ostatně Vilémov, v jehož okolí byla v únoru 1469 obklíčena Korvínova armáda, je od tvrziště vzdušnou čarou pouhých 9 km a památná lípa v Úhrově, kde mělo dojít k setkání Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína, 7 km..
|
Přihlášení |
