Trhová Kamenice

Beneš nebo některý z dalších majitelů Trhové Kamenice v 15. století postavil na návrší v jihovýchodní části městečka tvrz. Ta se poprvé připomíná, když Václav z Perknova prodával Trhovou Kamenici Mikulášovi mladšímu Trčkovi z Lípy, majiteli lichnického panství. Tato transakce se uskutečnila před r. 1499, do zemských desk však byla zaznamenána až v r. 1500. Po připojení k lichnickému panství tvrz zřejmě zpustla, a proto se v pramenech 16. století nevyskytuje. V r. 1530 získal Trhovou Kamenici od Jana Trčky z Lípy Bernard Sobek z Kornic a spojil ji se svým statkem Lipka. Tento statek vlastnil Bernard společně se svými bratry. V r. 1544 se bratři Sobkové o společný majetek rozdělili a Trhová Kamenice tehdy připadla Absolonovi Sobkovi, který zde vytvořil samostatný statek. Absolon je uveden naposledy v r. 1546. Trhovou Kamenici potom zdědil jeho syn Adam Sobek a dále následoval Adamův syn Jan Sobek. Některý z těchto majitelů obnovil zdejší tvrz. Ta se však objevuje znovu teprve v r. 1612 jako majetek Jana Sobka. V r. 1628 po smrti bezdětného Jana Sobka z Kornic připadla Trhová Kamenice s tvrzí a dvorem jako odúmrť králi Ferdinandovi II. V r. 1638 ji královská komora prodala majiteli nasavrckého panství Františkovi de Couriers. Po spojení s tímto panstvím tvrz ztratila význam, přestala být obývána a zpustla. Když v r. 1712 byla v Trhové Kamenici obnovena farnost, byla zpustlá tvrz přestavěna na faru. Budova tehdy dostala nové barokní fasády a zčásti byly upraveny i interiéry. Jako fara slouží objekt dodnes. Bývalá tvrz (čp. 1) je jednopatrová budova obdélníkového půdorysu; je kryta valbovou střechou. V interiéru jsou pozoruhodné jednak rozsáhlé sklepy, jednak valeně a žebrově klenuté přízemní místnosti.