
Vesnice Chlum je prvně připomínána v roce 1392. Tehdy patřila k rychmburskému panství, jehož vlastníkem byl Smil Flaška z Pardubic. Po vystřídání řady vlastníků získalo Chlum v roce 1656 pražské arcibiskubství. To jej v roce 1664 postoupilo nově zřízenému biskupství v Hradci Králové a biskup Jan Josef Vratislav z Mitrovic v letech 1733 – 1753 zde nechal vybudovat barokní zámeček. Pro pobyt biskupů byly určeny místnosti prvního patra a zde se doposud zachovala původní štuková výzdoba. V dalších prostorách zámku byly byty hospodářských úředníků. Roku 1835 biskupství předalo zámek obci Chlum a byla zde umístěna školní třída, později mateřská školka. Obci zámeček náleží dodnes, rekonstruované přízemí slouží jako klubovna místních dobrovolných hasičů.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let