Novorenesanční kostel Nejsvětějšího Srdce Páně (Ježíšova) v Březině nechal vlastním nákladem postavit místní zbožný rolník Jan Obst v letech 1910-1913. Později byl r. 1920 za ním zřízen hřbitov. Sochařská výzdoba je dílem jičínského akad. sochaře Stuchlíka.
Hlavní obrázek místa
Březina - kostel
© Jiří Špaček, 8/2017
Malá obec Březina, která má nyní asi 120 obyvatel, leží 3 km západně od Jičína při vedlejší silnici směrem na Ostružno, po níž vede značená cyklotrasa. Obec se však nachází v oblasti mimo železniční síť i mimo značené turistické trasy. Kostelík Nejsvětějšího Srdce Páně (Ježíšova) stojí při severozápadním okraji zástavby v sousedství hřbitova.
28.10. 2017
historie

Obec Březina dostala pojmenování podle někdejšího březového hájku a prvně je zmiňována r. 1393. Byla to vždy obec malá a stávala na výběžku do někdejšího Podhradského rybníka. Po většinu své historie byla součástí panství hraběcího rodu Schliků. Kostelík Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Páně) má neobvyklou historii. Nenechal ho totiž postavit žádný majitel panství, nýbrž místní zbožný rolník Jan Obst z usedlosti č. p. 17. Stavba vznikla v novorenesančním slohu v letech 1910-1913 a náklad na ni činil 30.000 rakouských zlatých. Sochařskou výzdobu zhotovil akademický sochař Stuchlík z Jičína. Do věžičky na hřebenu střechy byly původně umístěny dva zvony, oba však byly zrekvírovány v období 2. světové války. V současnosti je ve věži pouze obecní zvonek, a to od r. 1955. Nevelký kostelík je v různých pramenech označován také jako kaple či hřbitovní kaple, i když hřbitov za ním byl založen dodatečně až r. 1920. V církvi má…  číst dále

Jiří Špaček (zdroj: web obce), 28.10. 2017

Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC), Březina

Místa v okolí

 Vokšice
 Loreta
 Veliš
 synagoga
 kostel sv. Václava
 Valdická brána
 Čeřovka
 Brada
 Ostružno
 Čeřov
 kostel sv. Prokopa
 Prachovské skály
 Nadslav
 Pařez
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Samšina
 Železnice
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Matouše
 Železnice
 kostel sv. Martina
 Mackov
 Jičíněves
 Jičíněves
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiljí
 Lavice
 Mladějov
 Údrnice
 Alainova věž
 Kozlov
 kostel sv. Jiljí
 Milíčeves
 kostel sv. Jiří
 Tuř
 Staré Hrady
 Pařízek
 Tábor
 Bradlec
 kostel sv. Ducha
 Spařence
 Dřevěnice
 Kláštenec
 Milkovice
 stará radnice
 mariánský sloup
 Trosky
 Humprecht
 Nebákov
 socha sv. Václava
 Lomnice nad Popelkou
 kostel sv. Jiří
 radnice
 Kumburk
 mariánský sloup
 obecní studna
 popravčí kámen
 stará radnice
 dům č. p. 14
 sousoší Panny Marie
 Stav
 Češovské valy
 Kopidlno
 palmový skleník
 děkanství
 Kovač
 Křižánky
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Václava
 boží muka
 Kamenice
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Marka
 kostel sv. Prokopa
 Mokřice
 Volanice
 Muzeum piva
 Dětenice
 Konecchlumí
 skalní mlýn
 Semtinská lípa
 Vlčí Pole
 kostel sv. Vojtěcha
 Pekařova brána
 kostel sv. Kateřiny
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Kost
 hradní pivovar
 Řezníčkova vila
 panský dvůr Zájezd
 Vysoké Veselí
 Choteč
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 socha sv. Prokopa
 Mariánská vyhlídka
 Adamovo lože
 kostel sv. Štěpána
 Mlázovice
 kaple sv. Anny
 lázně Sedmihorky
 kostel sv. Jiří
 Domousnice
 Radeč
 kostel sv. Vavřince
 Košťálov
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Prokopa
 Sobčice
 Čertova ruka
 Obora
 Kavčiny
 Ždírec
 Staré Smrkovice
 Rožďalovice
 kostel sv. Havla
 Valdštejn
 Levín
 Žďár
 dub letní
 panská hájovna
 zvonička
 kříž
 Chotělice
 Ohnišťany
 kostel sv. Václava
 boží muka
 Hlavatice
 Kozlov
 kostel sv. Jiří
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost
při arciděkanství Jičín
Valdštejnovo nám. 96
506 01 Jičín
Tel: 733 755 942
http://www.jicin.farnost.cz
jicin.farnost@tiscali.cz
Základní informace místa
ID místa: 13687
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 28.10.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama