
Od pokračující plochy ostrožny byl hrádek oddělen ve skále vytesaným příkopem, který je dodnes poměrně hluboký a velmi výrazný. Na ploše první části lokality, snad původního předhradí, se v severozápadní části nachází nepříliš výrazné čtvercové zahloubení, pravděpodobně podvalí dřevěné věžovité stavby, částečně vytesané do skalního podloží. Za ním přehrazuje ostrožnu v jejím nejužším místě další, již mnohem méně výrazný a snad v plném rozsahu nedokončený příkop, chránící zadní část (jádro) hrádku. V jeho prostoru jsou patrné nevýrazné zbytky dalších zahloubení, svědčící o existenci nejspíše dřevěných staveb, a opracování skalního bloku. Jižním směrem se pod hrádkem nachází okrouhlý zahloubený objekt, sloužící zřejmě jako studna. Podle některých známek se zdá, že opevnění hrádku nebylo zcela dokončeno, rozhodnutí by ale mohl přinést jen archeologický výzkum.
Historické osudy lokality a kontext jejího vzniku jsou dosud neznámé. Zlomky keramiky nalezené při povrchovém průzkumu pocházejí z 15. století, jejich malý počet a vypovídací hodnota ale definitivní hodnocení neumožňují. Analogie z okolních lokalit (tesané příkopy, studna) umožňují rámcové datování do 13.–15. století. Jedinou zmínkou z písemných pramenů, kterou by snad bylo možné spojit s existencí hrádku, je predikát Zbuda z Radče, připomínaného v letech 1318–23, jejž Vok z Rotštejna pohnal k soudu kvůli škodám způsobeným na Turnovsku a Jičínsku. Otázkou zůstává, zda zmíněný Zbud sídlil na hrádku Radeč pod Hrubou Skálou, či se psal po dnes zaniklé vsi Radeč u Hořic, jak dosud historici předpokládali. Je možné, že hrádek sloužil v 15. století jako předsunuté opevnění – strážnice hradu Hrubé Skály nebo Valdštejna.