
Zámek - Prohlídka zámku zahrnuje expozice v přízemí zámku s černou kuchyní, přípravnou a knihovnami, 1. poschodí s akustickou hodovní síní a místnostmi připomínajícími využití zámku rody Černínů a Netolických v 17. - 19. století - galerie, salónky a ložnice a na konec obchůzku ochozu zámku přístupného ze druhého poschodí. Celkový počet místností je 17, prohlídka trvá cca 50 minut.
Náhledová prohlídka zámku - Totožná s předchozí trasou, je vhodná pro rodiny s malými dětmi. Celkový počet místností je 17, prohlídka trvá cca 25 minut.
Balkón - Výstup na vyhlídkový ochoz ve 2. patře zámku. V případě dobré viditelnosti jsou vidět Krkonoše, Vyskeř, Ještěd, Luž, Ralsko, Bezděz, Mladá Boleslav. Počet schodů k balkónu je 59 (od pokladny), prohlídka trvá cca 15 minut.
Věž - Výstup na věž zámku ke střeše s půlměsícem. Věž je přístupná v době konání výstav od května do září a je…
číst dále
Původně lovecký zámeček, zajímavě stavebně řešený. Byl vybudován italským architektem Carlo Luragem v letech 1666-1668 pro hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic. Málokterý zámek v Čechách byl tak často opěvován básníky jako lovecký zámek Humprecht Jeho zakladatel, hrabě Jan Humprecht Černín z Chudenic, patřil k nejbohatším příslušníkům české pobělohorské šlechty. Životní osudy hraběte Jana Humprechta Černína jsou v mnohém charakteristické pro část katolického feudálního panstva, které zbohatlo za pobělohorských konfiskací, ale cítilo ještě česky. Jeho děti, ovlivňované většinou jezuitskou výchovou a barokní kulturou, se snažily sblížit s novou šlechtou německého a italského původu a získat nějaký výnosný zemský či dvorský úřad nebo funkci. Tato generace ještě obyčejně ovládala český jazyk, který používala v korespondenci s příbuznými v Čechách; jinak mluvila, psala i cítila italsky nebo německy. Další generace… číst dále
Drslavici, předkové Černínů, si v dávné době znepřátelili svého krále tak, že na ně smrtelně zanevřel a rozhodl se je vyhladiti. Nepřátelé Drslaviců se ochotně nabídli k těmto službám králi, neboť očekávali, že obdrží za odměnu jejich zabrané statky. Přitrhli k tvrzi s početným, surovým vojskem, zlezli hradby, zmocnili se tvrze. Nastalo strašlivé, bezcitné vraždění, jemuž měli padnouti za oběť veškeří Drslavici. Nešetřeno mužů, nedbáno úpění žen a pláče dětí, všichni byli pobiti do jednoho, neboť král dal rozkaz, aby byli vyhubeni. Když dodýchali všichni, kdož byli v tvrzi, odtáhli nepřátelé, vyloupivše v ní vše, co mělo nějakou cenu. Teprve potom se odvážili poddaní vyjíti ze svých chalup. Pospíšili do tvrze shlédnout, co se stalo s jejich vrchností, neboť odtud slyšeli nejen třeskot zbraní, nýbrž i srdcervoucí nářek. S obnaženými hlavami stanuli nad mrtvolami svých pánů. Želeli jejich záhuby, neboť Drslavici byli dobrou,… číst dále