
Konecchlumí, ves prvně doložená r. 1226, dostala pojmenování podle polohy na úpatí Mlázovického Chlumu. Dnešní obec má asi 300 obyvatel. Leží při silnici I/35 mezi Jičínem a Hradcem Králové. Nejbližší železniční zastávka Kovač na trati 041 (Hradec Králové-Jičín-Turnov) se nachází 1,5 km jihozápadně. Dominantu obce představuje barokní kostel sv. Petra a Pavla na místě starší gotické stavby. Ve stráni nad ním pod okrajem lesa se nachází mohyla Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí. Kolem prochází červená turistická značka z hřebene Mlázovického Chlumu.
Jde o připomínku Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí a na Spyticích, jednoho ze 27 českých pánů popravených po bitvě na Bílé hoře 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Rod Konecchlumských vlastnil zdejší statky a tvrz v Konecchlumí od počátku 16. století do nešťastné Bílé hory. Samotný Vilém měl mezi stavy funkci komisaře. Odsouzen k smrti byl za to, že jako velitel zemské hotovosti na Chrudimsku a v Čáslavi vytáhl se svým vojskem na Vídeň a za stavovského povstání také vyjednával o podpoře se slezskými stavy. Vilém starší Konecchlumský z Konecchlumí byl zatčen krajským hejtmanem při pobytu mimo Prahu. Když jej mimořádný tribunál odsoudil, vešel 70letý rytíř na popraviště jako šestý z rytířského stavu a jako devátý v celkovém pořadí. Tělo i s hlavou pak bylo předáno jeho rodině, která jej se všemi náboženskými obřady pochovala. Mohyla byla vybudována v letech 1902-1907 podle návrhu sochaře Václava Antoše, kamenické práce provedl mistr Jaroslav Jedlička ze sousedních Vojic. Stavbu dokončilo r. 1907 ustavené Družstvo. Na památku 100. výročí postavení mohyly byla r. 2002 nedaleko zasazena pamětní lípa.