
Tvrziště Křižánky a zaniklá ves Křiženec leží na katastru obce Záhuby a jsou přístupné po žluté turistické značce, která začíná v Libáni a cca 1 km za tvrzištěm se na rozcestníku „Les Křižánek“ napojuje na modrou značku z Mladé Boleslavi a Domousnice do Dolního Bousova a Libošovic. Pro motorizované návštěvníky je nejbližší parkování u hřbitova za obcí Záhuby, kde žlutá značka opouští silnici III/27937 a kolem hájovny pokračuje po lesní asfatce cca 1 km k západu. Zde značka asfaltku opouští a po lesní pěšině směřuje k jasně viditelnému dřevěnému kříži, označujícímu místo zaniklé vesnice. Tvrziště leží mezi tímto křížem a zmíněnou lesní asfaltkou.
Jižní strana tvrziště je příkopem oddělena od rovné plošiny se stopami zahloubených objektů, které mohou být zbytky poplužního dvora. Z něj byl zřejmě veden vstup do tvrze, snad při jejím jihovýchodním nároží, kde je val proti poplužnímu dvoru zřetelně přerušen. Jak vypadala zástavba tvrze nevíme, kromě valového opevnění je plocha tvrziště rovná, bez viditelných zbytků budov..
Roku 1395 patřila přinejmenším část vsi Janu z Michalovic, který tehdy uplatnil podací právo ke zdejšímu kostelu. Roku 1410 zapsal mj. na vsi Křiženec se souhlasem svého nedílného bratra věno své ženě Anně Jan Dmychl z Veselce, roku 1417 ves patřila Zdeňku z Vlčího Pole. Poté se na dlouho z psané historie ztrácí, někdy v průběhu 15. či na počátku 16. století musela být opuštěna, neboť roku 1552 zapisuje Barbora z Kolomut svému muži ves pustou Kříženec. Zánik vsi o více než dvě století přežil zdejší kostel Nalezení sv. Kříže, u něhož se poddaní ze širokého okolí scházeli ještě na počátku 18. století. To bylo trnem v oku jak církevní, tak i světské vrchnosti, až byl v květnu roku 1719 kostel zbořen. Do dnešních dnů tak zaniklou ves připomíná tvrziště, dřevěný kříž a dvě staré lípy v místě, kde stával kostel.