
Kopidlno je prvně zmiňováno r. 1322 jako ves, která byla r. 1514 povýšena na město. Zdejší vodní tvrz z počátku 14. stol. byla v 16. stol. přestavěna na trojkřídlý renesanční zámek a r. 1875 upravena na čtyřkřídlý novorenesanční (viz samostatné heslo). Městem, které má dnes asi 2000 obyvatel, prochází severojižním směrem silnice I/32 od dálnice D11 u Libice nad Cidlinou do Jičína a je tu též nádraží na trati 061 Nymburk-Jičín. Samotným městem nevede žádná turisticky značená stezka.
Na jižním konci Hilmarova náměstí se nachází vstup k zámku a do zámeckého parku, v němž byl vybudován palmový skleník patřící k nejvýznamnějším památkám města.
Při vlastní realizaci však došlo k určitým úpravám. Práce na skleníku byly dokončeny v r. 1894. Palmový skleník je řešen jako volně stojící stavba zhruba obdélníkového půdorysu se zvýrazněným středovým rizalitem. Kratší strany, opatřené zděnými trojúhelnými štíty, jsou orientovány zhruba ve směru východ – západ. Objekt je přízemní, nepodsklepený, s výjimkou drobné obdélné prostory pod severní částí středního rizalitu. Hlavní průčelí je orientováno k severu. V ose středového rizalitu je situován i jeden ze tří vstupů. Další dva vstupy se nacházejí v osách bočních křídel – k východu a k západu. Základní konstrukce je zděná z cihel a omítnutá. Omítka je žlutá a bílá, přitom bílou barvou jsou provedeny římsy a další zdobné prvky. Krytina a okenní výplně jsou tvořeny kovovými žebry se skleněnou výplní. Hlavní pohledovou dominantou skleníku je jeho střední část, která má čtvercový půdorys a je až do výše korunní římsy zděná. Nároží jsou bosovaná a na obou stranách přerušená půlkruhem uzavřenou nikou s profilovaným lizénovým rámem a mušlí v konše. Střecha je kryta dvoustěnnou prosklenou kupolí, která je ve středu završena čtverhrannou lucernou. Po jižní straně kupole vede po jejím vnějším plášti kovový žebřík s dekorativním zábradlím. Podobné zábradlí obíhá i patu kupole nad korunní římsou a drobný ochoz kolem stěn lucerny. Lucerna je zakončena nízkou stanovou stříškou se vztyčenou tepanou korouhvičkou s větrnou šipkou opatřenou letopočtem 1894. Obě boční křídla přiléhají symetricky ke středovému rizalitu z východní a západní strany. Jsou řešena shodně jak v exteriéru, tak v interiéru. Boční stěny těchto křídel jsou tvořeny nízkým zděným parapetem, na nějž dosedá kovová konstrukce skleníku. Čela jsou zděná s trojúhelníkovými štíty s drobným hranolovým nástavcem a rovnoběžně zvednutými konci. Vchody v obou křídlech jsou opatřeny dvoukřídlými dřevěnými prosklenými dveřmi. Konstrukce samotného skleníku je kovová, dvouplášťová, s výplní z čtvercových skleněných tabulek. V řezu její konstrukce tvoří tzv. tudorský oblouk. V prosklených stěnách jsou umístěna otevíratelná větrací okénka. Po hřebeni konstrukce obou křídel vede úzká pěší lávka, lemovaná z obou stran kovovým zábradlím. Při čelech obou křídel je lávka přístupná kovovým žebříkem. Skleník je nyní v péči Střední zahradnické školy, která sídlí v sousedním zámku. V r. 2003 byl rekonstruován do původní podoby, přičemž bylo zlepšeno jeho vytápění a větrání. Po dohodě s vedením školy lze navštívit i jeho interiér..