pohled od jihovýchodu
© Pavel Zany Komárek 17. 7. 2011
Obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou, v západním průčelí barokní vstupní portál (kolem r. 1700). Původně byla zachovaná část renesanční sgrafitové výzdoby fasády (neobvyklé vzorce), v 80. letech 20. stol. byly při dělání nové fasády zbytky sgrafit překryty novou fasádou nebo zničeny. Na jižní stěně se zachovala bílá barokní fasáda s ozdobnými červenými vertikálními a horizontálními pásy. Přízemní místnosti mají lunetové klenby, v patře jsou rovné stropy. V místnosti v jihovýchodní části v 1. patře (někdejší refektář) se zachovaly nástěnné malby, které alegoricky zachycují některé vesnice sedleckého kláštera, mj. i Novou Lhotu. Zámek je obklopen hospodářskými budovami (špýchar s podsklepením, stodola – na obou koncích neobvykle zúžená do mírné špičky).
Roku 1590 zdědil Novou Lhotu po svém otci, Janu Salavovi ml. z Lípy, jeho syn Mikuláš. Ten zde postavil sídlo (tvrz) které je poprvé připomínané roku 1624, kdy je Mikuláš ve své poslední vůli odkazuje své dceři Kateřině Anně. Jednalo se o prostou renesanční budovu, v exteriéru ozdobenou sgrafitovou rustikou neobvyklého vzorce. Z původní stavby se zachovala část obvodového zdiva a zbytky sgrafita na východní stěně (zbytek sgrafit byl v 80. letech 20. století překryt novou fasádou nebo byl zničen). Majitelé panství se často střídali až do konce 17. století, kdy Novou Lhotu získal cisterciácký klášter v Sedlci. Tvrz byla kolem roku 1700 přestavěna na barokní zámek, přestavba patrně trvala až do 1. desetiletí 18. století, jak lze usoudit podle zachovaného vstupního barokního portálu. Interiéry v 1. patře (refektář) byly vyzdobeny freskami. Zámek sloužil jako letní sídlo příslušníků kláštera. Po zrušení kláštera r. 1783 připadl zámek náboženskému… číst dále
Novou Lhotu zdědil po svém otci, Janu Salavovi ml. z Lípy, jeho syn Mikuláš.
Novou Lhotu získal cisterciácký klášter v Sedlci. Tvrz byla kolem roku 1700 přestavěna na barokní zámek, přestavba patrně trvala až do 1. desetiletí 18. století
Mikuláš ve své poslední vůli odkazuje své dceři Kateřině Anně.
Po zrušení kláštera připadl zámek náboženskému fondu
Byla zrušena zámecká kaple sv. Kříže a budova zámku byla následně využívána jako sýpka a byty čeledi
Koupili novolhotské panství se zámkem Schwarzenbergové
Panství bylo Schwarzenbergům na základě pozemkové reformy zkonfiskováno
Zámek se tehdy stal součástí zbytkového velkostatku. Majitel velkostatku se rozhodl využívat zámek jako své sídlo a po roce 1925 jej nechal stavebně upravit.
Patřil statek rodině Pávových
Byl zámek zestátněn a byly zde byty, kanceláře a kulturní místnost.
Manželé Drahošovi zámek prodali, stodola a špýchar mají jiného majitele Zámek koupil Šajbidor Jan MgA., Nová Lhota 54, 28601 Kluky
|
Přihlášení |
