
Obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou, v západním průčelí barokní vstupní portál (kolem r. 1700). Původně byla zachovaná část renesanční sgrafitové výzdoby fasády (neobvyklé vzorce), v 80. letech 20. stol. byly při dělání nové fasády zbytky sgrafit překryty novou fasádou nebo zničeny. Na jižní stěně se zachovala bílá barokní fasáda s ozdobnými červenými vertikálními a horizontálními pásy. Přízemní místnosti mají lunetové klenby, v patře jsou rovné stropy. V místnosti v jihovýchodní části v 1. patře (někdejší refektář) se zachovaly nástěnné malby, které alegoricky zachycují některé vesnice sedleckého kláštera, mj. i Novou Lhotu. Zámek je obklopen hospodářskými budovami (špýchar s podsklepením, stodola – na obou koncích neobvykle zúžená do mírné špičky).
Roku 1590 zdědil Novou Lhotu po svém otci, Janu Salavovi ml. z Lípy, jeho syn Mikuláš. Ten zde postavil sídlo (tvrz) které je poprvé připomínané roku 1624, kdy je Mikuláš ve své poslední vůli odkazuje své dceři Kateřině Anně. Jednalo se o prostou renesanční budovu, v exteriéru ozdobenou sgrafitovou rustikou neobvyklého vzorce. Z původní stavby se zachovala část obvodového zdiva a zbytky sgrafita na východní stěně (zbytek sgrafit byl v 80. letech 20. století překryt novou fasádou nebo byl zničen). Majitelé panství se často střídali až do konce 17. století, kdy Novou Lhotu získal cisterciácký klášter v Sedlci. Tvrz byla kolem roku 1700 přestavěna na barokní zámek, přestavba patrně trvala až do 1. desetiletí 18. století, jak lze usoudit podle zachovaného vstupního barokního portálu. Interiéry v 1. patře (refektář) byly vyzdobeny freskami. Zámek sloužil jako letní sídlo příslušníků kláštera. Po zrušení kláštera r. 1783 připadl zámek náboženskému… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.