hrad Levín

Hrad Levín

Mezi Pakou a Olešnicí Levínskou táhne se horský hřeben, který se na dvou místech sedly prohýbá a skorem všude lesem porostlý jest. Na úpatí jeho při západním konci Olešnice a za vsí Podlevín, totiž od této na oné straně hory vybíhá strmý ostroh, na němž někdy Levínský hrad stával. Jsa od ostatní výšiny příkopem zavřen a nad to strmými stráňemi zpevněn, byl na onen čas sídlem velice tvrdým. Stará cesta, kterouž se k němu jezdívalo a chodívalo, posud jde volně do vrchu a točíc se před samým příkopem, jde podle něho a pokračuje pak do lesa ke vsi Podlevínu. Přešlo-li se od té cesty přes příkop dvojí, vstupovalo se na přehradí, nyní jako celé hradiště lesem zarostlé, na němž se na severní a východní straně rozvalené hradby, t.j. náspy kamení a rumu spatřují. Na ostatních stranách náspů není, buď že již rozebrány před lety aneb že tu byly toliko dřevěné hradby. Zadní hrad oddělen jest od předhradí hlubokým příkopem a obsahoval stavení do trojhranu založené, z něhož zbyly základy rumem a kamením zasuté. Nad ním k severovýchodní straně jest dvorek čtverhranný. Jak se zdá, založen jest hrad Levín od potomka nějakého pana Nakoslava (r. 1239) a syna jeho Načerata z Brady, kteří lva na svém štítě nosili. A zajisté má týž znak Naček z Levína, který se r. 1333 dne 19. prosince v listu na prodej Kostomlat připomíná. Snad jest i zakladatelem hradu, poněvadž se r. 1318 Načeratem z Konecchlumě nazývá. Roku 1355 byl již mrtev, a vdova jeho Marta seděla na věně svém buď v Konecchlumě nebo jinde. Roku 1363–1375 seděl zde Jakub z Levína rodu neznámého, který měl druhý hlas podací kostelního v Olešnici, děle se oň s vladykami Žďárskými. Od roku 1380 seděl na Levíně Zdeněk z Hustířan jinak z Levína řečený, který se až do roku 1404 jako spolupatron kostelů v Olešnici a Poličanech připomíná. Snad jest on a Zdeněk z Levína, jenž byl…  číst dále