Staré Hrady

Arnoštem ze Staré. Přesnou podobu tvrze nelze určit, zbytkem tvrze mohla být i vedlejší budova (dnes již zbořená) ve tvaru T, vyznačená na katastrální mapě z r. 1842 mezi zámkem a domem čp. 20. V bezprostředním okolí nálezy keramiky ze 13. stol. Areál gotického hradu byl opevněn na východní a severní straně parkány, na ostatních stranách valem, příkopem a hradební zdí. Sídlo tvořil dvoupatrový gotický palác obdélného půdorysu (zčásti zachovalý v západním křídle pozdějšího zámku) s věží ve středu západního průčelí, do paláce se vstupovalo věží. Charakter zbytků klenby střední síně prvního patra hradního paláce a klenby kostela svědčí o tom, že výstavby hradu se zúčastnili stavitelé z okruhu stavební huti působící na dvoře krále Václava IV. Východně od paláce byly zřejmě hospodářské budovy, uzavírající nádvoří, a gotický kostel sv. Jana Křtitele. Hrad nechal přestavět na čtyřkřídlý renesanční zámek s předhradím v l. 1571-1573 Jiří Pruskovský z Pruskova. Budovy předhradí stojí v nepravidelném půlkruhu na jižní straně zámku a vytváří tak rozlehlé první nádvoří, do kterého vede hlavní vchod renesanční branou s bosovaným portálem. Renesanční jednopatrové budovy předhradí byly později upraveny barokně a klasicistně, částečně zachování psaníčkové sgrafitové fasády s bohatými sgrafitovými výjevy (biblické - Tři králové, Kristus se Samaritánku a medailony - patrně českých králů). Ve východní části nádvoří mají budovy barokní arkády. Na prvním nádvoří (zámeckém) je původní hradní kostel. Samotný zámek je renesanční čtyřkřídlá budova, dvoupatrová, obklopující téměř čtvercové nádvoří. V jižní fasádě je renesanční portál, bohatě zdobený (nástavec se dvěma nikami pův. s renesančními bustami Ferdinanda I. a Maxmiliána II., toskánské pilastry s bočními volutami, v ose nástavce znak Šliků), na první nádvoří vede valeně klenutý průjezd. Jižní část západního traktu se zachovala z původního gotického hradu, s gotickými portály..

- Zámecké pohádkové sklepení a hradní pohádková půda. Staré Hrady jsou skvělým celoročním výletem pro děti i dospělé..

Roku 1358 převzal Starou jejich nejmladší bratr Vilém ze Staré, zvaný z Pardubic, který ji později vlastnil společně se svým synem, Smilem Flaškou z Pardubic. Vilém ze Staré nechal vedle nevýstavné gotické tvrze postavit tvrz (hrad), která se prvně zmiňuje roku 1384. Pro reprezentativnost sídla se o něm v některých pramenech hovoří jako o hradu. Sídlo tvořil dvoupatrový gotický palác obdélného půdorysu (zčásti zachovalý v západním křídle pozdějšího zámku) s věží ve středu západního průčelí, do paláce se vstupovalo věží. Východně od paláce byly zřejmě hospodářské budovy, uzavírající nádvoří, a gotický kostel sv. Jana Křtitele. Sídlo bylo opevněno příkopy, valy, parkány a hradební zdí. Původní stará tvrz ztratila na významu a zřejmě zanikla, zachoval se z ní jen středověký sklep, který je součástí stavení čp. 20 v severozápadním sousedství zámku. Zbytkem tvrze mohla být i budova ve tvaru T, která stávala mezi zámkem a domem čp. 20 (vyznačená na mapě z r. 1842, později zbořena). V jejím nejbližším okolí nalezena keramika z 13. stol. Roku 1384 začaly spory mezi majiteli hradu (Vilémem ze Staré a Smilem Flaškou z Pardubic) a králem o panství, které bylo (z blíže neznámých důvodů) královskou komorou považováno za odúmrť po Vznatovi ze Skuhrova, která měla připadnout do majetku krále. Majitelé hradu si vlastnictví panství dokázali obhájit, ale Smil Flaška z Pardubic se r. 1393 rozhodl panství i s hradem prodat Pavlovi z Jenštejna. Jan z Jenštejna, Pavlův syn, prodal r. 1418 panství Janovi Kostelákovi z Kostelce. Během 15. století se majitelé hradu často střídali až do roku 1503, kdy ho koupil od Jana z Valdštejna Jan Rašín z Rýzmburka. Roku 1552 je hrad poprvé nazýván Starý Hrad. Roku 1567 prodal Jan Rašín z Rýzmburka (vnuk dříve zmiňovaného Jana Rašína) hrad s panstvím Kryštofovi Popelovi z Lobkovic, majiteli sousedního panství Kost. Hrad se tehdy uvádí již jako Staré Hrady. Roku 1571 byl hrad postoupen do zástavy Jiřímu Pruskovskému z Pruskova (zeti Kryštofa z Lobkovic). Jiří Pruskovský se hned po získání panství pustil do přestavby gotického hradu na renesanční zámek, která byla dokončena r. 1573. K původnímu paláci nechal přistavět trojkřídlou renesanční dvoupatrovou budovu, která vytvořila společně s pův. stavbou čtyřkřídlý objekt, uzavírající ve svém středu téměř čtvercové nádvoří. Původní gotický palác byl také renesančně upraven. Původní hlavní vchod od západu byl zrušen a byl prolomen nový hlavní vchod v jižní části. Jižně od zámku byla postavena renesanční hospodářská budova podkovovitého půdorysu (původní hospodářské budovy ustoupily nově budovanému zámku) – dnes tudy vede hlavní vstup do zámeckého areálu. Roku 1593 zdědil zámek s panstvím Jiřího syn, Oldřich Desider Pruskovský. Po smrti Oldřicha r. 1618 získal zadlužené panství jeho hlavní věřitel, Vilém z Lobkovic, který je přenechal svojí manželce, Kateřině Benigně. Ta roku 1628 prodala panství Albrechtovi z Valdštejna, který je připojil ke svému frýdlantskému vévodství. Po Valdštejnově zavraždění r. 1634 připadlo starohradské panství do správy královské koruny, regentem panství se stal Adam Rodovský z Hustířan. R. 1635 bylo postoupeno (a r. 1637 darováno) jako náhrada za nevyplacený žold Jindřichovi Šlikovi z Holíče, společně s velišským a kopidlnským panstvím. Jindřich Šlik potvrdil Adama Rodovského ve funkci regenta svého majetku, který Adam Rodovský poté spravoval ze zámku Staré Hrady, kde se usídlil. Po smrti Jindřicha Šlika r. 1650 zdědil tento rozsáhlý majetek jeho syn, František Arnošt. Ten roku 1672 vytvořil z panství Staré Hrady a Kopidlno rodinný fideikomis (rodinné svěřenectví, které mělo zabránit drobení velkých majetkových celků). Protože majitelé panství sídlili od té doby v Kopidlně (kam byla přeložena i hospodářská správa panství) nebo Jičíněvsi, zámek Staré Hrady ztratil na významu a byl v dalším období využíván jen k hospodářským účelům. R. 1700 dal František Josef, vnuk Jindřicha Šlika, barokně přestavět vstupní hospodářskou budovu a v západní části zámeckého areálu (v místech bývalého opevnění) byly postaveny nové hospodářské budovy. V polovině 18. století byl k severní části hlavní zámecké budovy přistavěn pivovar, který částečně využíval pro svůj provoz i interiéry tohoto křídla. Roku 1811 dal František Jindřich Šlik klasicisticky upravit předhradní vstupní budovu a provést potřebné opravy zámku. Pivovar byl v provozu do 90. let 19. století, a zámek, který byl udržován jen nejnutnějším způsobem, zchátral bohužel natolik, že se v této době zřítilo nejstarší, původně gotické, západní křídlo zámku. Po zrušení pivovaru sloužil zámek jako mlékárna, skladiště a byly zde i byty. V majetku Šliků byl zámek do roku 1906, po smrti Ervína Šlika trvaly několik let spory o šlikovské dědictví, které byly rozhodnuty r. 1912 ve prospěch rodiny Weissenvolfů. Při pozemkové reformě r. 1921 byl zámek převeden do státního majetku. Po roce 1948 byl v majetku a užívání JZD. Zámek byl udržován minimálním způsobem, a postupně zchátral do té míry, že roku 1960 bylo dokonce rozhodnuto o jeho demolici. K té naštěstí nedošlo - díky tomu, že se předsedou MNV stal r. 1964 učitel Vladimír Holman, který začal organizovat opravu zámku, většinou svépomocnými akcemi. Během 60.–70. let 20. století bylo opraveno západní, východní i jižní křídlo zámku, a také vstupní budova areálu, která začala být využívána jako sídlo MNV, kulturní dům a byla zde zřízena restaurace (jednou z podmínek obnovy bylo vhodné využití zámku). Od roku 1969 má na zámku sídlo také Literární archiv Památníku národního písemnictví – jsou zde depozitáře, studovny, ubytovna pro vědce, část byla přístupná veřejnosti. Roku 2006 se obecní úřad Staré Hrady rozhodl pro prodej zámku z nedostatku financí na jeho údržbu. Roku 2007 zámek koupili manželé Rudolf a Petra Sukovi, kteří hledali nové prostory pro expozici jejich sbírek předmětů a mobiliáře z doby císaře Františka Josefa I. Zámek je od té doby v jejich vlastnictví, po dokončení oprav byl r. 2008 otevřen veřejnosti. V současnosti je na zámku několik prohlídkových okruhů, které oživují pohádkové bytosti a pořádají se zde různé akce (např. Pohádkové Velikonoce, Valdštejnské slavnosti vína a mnoho dalších)..