Muzeum a knihařská dílna Jendy Rajmana

Narodil se jako třetí syn v rodině knihaře Josefa Rajmana (1856-1931). Bydleli v jedné pronajaté místnosti, která byla současně i knihařskou dílnou. V Rožďalovicích navštěvoval obecnou a měšťanskou školu, zároveň zde rozvíjel své výtvarné a technické schopnosti v tzv. Průmyslové škole pokračovací (v letech 1904-1906). U svého otce se v letech 1906-1909 vyučil knihařem. V r. 1909 nastoupil jako volontér do pražské knihařské dílny Ludvíka Bradáče, který je všeobecně považován za zakladatele české moderní knižní vazby. Zde složil r. 1911 tovaryšskou zkoušku a pak pracoval u svého otce v Rožďalovicích. Musel se však účastnit 1. světové války. Vzhledem k úrazu z dětství byl umístěn jako úředník v polním lazaretu na italské frontě. Jenda rád fotografoval, a tak měl možnost zachytit válečný život na množství snímků. Ty pak zasílal domů jako pohledy, které se dochovaly, takže mají popis události či místa i dataci. Po návratu z války koncem r. 1918 pracoval opět u otce jako knihařský pomocník. Zároveň pomáhal s celokoženými vazbami pro svého bývalého mistra Ludvíka Bradáče. V r. 1924 koupil se svým otcem v Rožďalovicích dům č. p. 24 a založili v něm novou knihařskou dílnu. V této době zaznamenávalo knihvazačství velký rozvoj. S rozkvětem české literatury se vydávalo hodně knih a začal se klást velký důraz na jejich výtvarné zpracování. Přitom se knihy vydávaly převážně jen brožované, ve skládaných arších, takže pro lepší vazby se nosily ke knihaři. Jenda Rajman dokázal tou dobou zaměstnávat 6 až 10 lidí. Hodně pracoval pro bibliofily a měl zakázky též od velkých pražských nakladatelství. Za dobu svého působení se seznámil s mnoha umělci, zabývajícími se knižní grafikou, a díky své vyhlášené zručnosti získával další známé. Po 2. světové válce a změně režimu nebylo možné provozovat knihařství stejně jako předtím. Jenda Rajman musel propustit zaměstnance, jen stěží se ubránil konfiskaci svých nemovitostí, jejichž část byl nucen předat k využívání socialistickým podnikům. Knihařská dílna se stala součástí socialistického podniku Komunální služby. V roce 1957 byl Rajman přijat do Svazu československých výtvarných umělců. V té době vzniklo mnoho jeho mistrovských vazeb. Vzhledem k velikosti Rajmanova zachovaného odkazu, tj. souboru mnoha krásných vazeb, knihařských strojů, nástrojů i dalšího původního vybavení a také uměleckých děl Rajmanových přátel založili jeho potomci v r. 2002 Nadační fond Jendy Rajmana. Jeho základním smyslem je uchovat odkaz Jendy Rajmana a zpřístupnit veřejnosti. Nadační fond věnoval proto společně se společností Rajmanova dílna, s.r.o. velké úsilí zřízení Muzea klasického knihařství v Rožďalovicích. Patronát nad ním přijala r. 2002 paní Zuzana Švabinská, adoptivní dcera Maxe Švabinského. Rodinná knihařská dílna s tradicí od r. 1925 je stále v provozu i jako muzeum. Provozovatel muzea a knihařské dílny Jendy Rajmana, společnost Rajmanova dílna, s.r.o., spolu s Nadačním fondem Jendy Rajmana, správcem jeho uměleckého a řemeslného odkazu, připravily pro zájemce o ruční vazbu knih dokonce projekt - Svaž si svoji knihu. Muzeum je celoročně přístupné veřejnosti. V poslední době se ještě rozšířilo, k vidění je i dům, kde knihař bydlel a měl papírnický krám, zůstalo tam i původní vybavení ze 30. let, obrázky a grafiky umělců, se kterými se Rajman přátelil. Promítají tu filmy o knihařství a vystavují dobové fotografie.