Bradlec

Na kopci jsou dva mohutné čedičové sloupy spojené na jižní straně úzkým obloukovitým hřebenem. Uprostřed tohoto prostoru vznikla malá kotlina otevřená k severu. Ze tří stran bylo bezpečné přírodní opevnění, jen od jihu musel být povlovnější svah zabezpečen příkopy a valy, zpevněnými na vrcholu nasucho kladenými kameny. K hradu byl přístup od západu cestou, která vedla po severní stranou hradu, točila se pod baštou, podél jižní hradební zdi vstoupila do předhradí, které ze tří stran obklopovalo vnitřní hrad. Příchozí musel projít celé toto předhradí kolem velké věže a teprve pak mohl vstoupit ze severní strany do hradního nádvoří. Na pravém vrcholu se vypínala vysoká hranolovitá strážní věž, z níž stojí již jen zříceniny tří obvodových zdí; na její severní straně stávala obytná budova, z níž zbyl pouze sklípek. Od věže vedla hradební zeď k levému vrcholu, na kterém býval hlavní palác. Na jihovýchodní straně se k němu přimykala půlkruhová bašta. Z hradního sklepení snad vycházela tajná chodba směrem ke Kumburku. Hrad byl velmi pevný, ale jeho dějiny jsou poměrně krátké. Bradlecké zboží patřilo koncem 13. století roku Markvarticů. Někdy v té době, nejdéle počátkem 14. století, byl také hrad Bradlec založen. Jeho prvním doloženým držitelem (l. 1316 – 1323) byl syn Jaroslava z Hruštice Havel Ryba z Bradlece. Jeho původní sídlo byla na Lemberku, snad to tedy byl on, kdo Bradlec zbudoval. Ale již r. 1325 držel hrad Markvart z Jíkve. V l. 1356 – 1379 se na Bradleci připomíná Půta z Turgova. Snad mu hrad věnoval Karel IV., který údajně Bradlec spolu s jinými hrady dobyl na loupeživých rytířích. V l. 1391 – 1420 se uvádí jako majitel zdejšího zboží Pavlík z Jenštejna. Jeho syn Vaněk již za otcova života patřil k protivníkům krále Václava IV., v r. 1417 proto královo vojsko obsadilo jeho hrady a král pak věnoval Bradlec své manželce Žofii. Ale již r. 1421 ho dobyl Čeněk z Vartemberka, v té době spojenec táborů. Po smrti královny Žofie r. 1425 věnoval císař Zikmund panství jako královskou odúmrť Hynku Krušinovi z Lichtemburka, ale hrad v té době držel Mikuláš z Valdštejna, takže se ho Krušina mohl ujmout až r. 1437. Potom snad byl obsazen opět loupeživou posádkou, kterou zlikvidovala krajská hotovost r. 1442. Od r. 1450 držel hrad Vilém z Mečkova a po něm další příslušníci tohoto rodu. Koncem 15. století se zde vystřídali Zdeněk Loučesnký z Kopidlna, Bohuslav Litovský ze Svinař a Vilém Zub z Landštejna. Od počátku 16. století patřilo panství Valdštejnům Snad ho koupil již Jan z Valdštejna na Staré a Štěpanicích, který zemřel r. 1506; jistě však držel hrad jeho syn Jiřík, připomínaný v l. 1510 – 1532. Po jeho smrti se o majetek rozdělili r. 1533 synové, z nichž Albrecht získal hrad Bradlec s dvorem, tvrz Železnici s dvorem a 8 vsí. Ale již r. 1538 prodal tento majetek městu Jičínu. Jičínský pán Mikuláš Trčka z Lípy však dovolil, aby si město koupilo jen Železnici; hrad s vesnicemi koupil sám. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství. Hrad v té době již pustl. Valdštejnové sídlili raději na tvrzi v Železnici, neboť Bradlec nevyhovoval obytnou plochou, pohodlím a ani snadnou přístupovou cestou. I Trčkové ho ponechali osudu, a tak již koncem 16. století se Bradlec uvádí jako pustý.

Je však možno jej nalézt pouze na Velký pátek před východem slunce..

Bílá paní se často zjevovala lidem a pomáhala jim. Leckdo ji spatřil, ale jakmile se pohnul nebo promluvil, zjevení zmizelo. Na smrtelné posteli čarodějnice prozradila svůj hrozný čin a Bílou paní se podařilo ze zakletí vysvobodit..