
V roce 1636 byly do krypty kartuziánského kláštera převezeny ze Stříbra ostatky Albrechta z Valdštejna. V roce 1782 byly ostatky z krypty vyzvednuty a převezeny do Mnichova Hradiště.
Spezzy z roku 1627 bylo se stavbou započato v roce 1630. Po N. Sebregondim, který je autorem nedaleké Valdštejnské loggie a tzv. Libosadu, stavbu kláštera včetně kostela dokončil patrně G. Pieroni v roce 1655 a na vnitřních dostavbách se pracovalo až do roku 1665. Klášter byl dekretem císaře Josefa II. z roku 1782 zrušen a o rok později byl dán do dražby, ale nikdo o něj neměl zájem. V klášteře vzniklo vojenské skladiště a sýpky a poté zde sídlili císařští úředníci. Když i ti později klášter opustili, budova chátrala. V letech 1855–1857 byl klášter opraven a vídeňským architektem Wehrenfenningem přebudován v trestnici. Pro tento účel byla před kostel předsunuta příčná křídla s branou a celý objekt obehnán zdí. Za branou býval vodní příkop překlenutý kamenným mostem a za ním druhá brána. Z prostranství před věznicí je dobře vidět majestátní budova kostela Nanebevzetí Panny Marie, též svatého Bruna a posléze svatého Josefa, za nímž se údajně rozkládá rozlehlé obdélné nádvoří ohraničené kvadraturou kláštera a třemi přízemními křídly. Směrem k Jičínu stojí půvabná Valdštejnská loggie s parkem, tzv. Libosadem, a od ní se táhne unikátní dvoukilometrová čtyřřadá lipová alej..