zámecký park

Na počátku 16. století koupil městečko Václav Haugvic z Biskupic. Ten přebudoval tvrz na renesanční zámek. Roku 1616 získal Kopidlno Jan Rudolf Trčka, který zámek dostavěl a v roce 1624 se stal jeho majitelem Albrecht z Valdštejna. Roku 1638 přechází kopidlnské panství do rukou Šliků (Schliků), kteří se nejvíce zasloužili o jeho dnešní podobu. Jindřich Šlik zahájil přestavbu zámku, kterou dokončil jeho syn František Arnošt. Vznikla trojkřídlá dvoupatrová raně barokní budova uzavírající nádvoří. Velký stavební zásah do vývoje kopidlnského zámku byl proveden za Ervína Šlika roku 1875. Budova byla upravena novorenesančně, bylo vybudováno i nové východní křídlo zámku. Kolem zámku je anglický park o rozloze 7,68 ha. O jeho původním stylu se nedochovalo mnoho dokladů. Přední partie kolem zámku byly provedeny v pravidelné úpravě a zadní části přecházely v listnatý les, který sloužil jako bažantnice a dnes jako obora. Významná přestavba parku byla provedena v r. 1893. Plány pro rekonstrukci vypracoval proslulý František Thomayer. Významnou stavbou v parku se stala zimní zahrada, postavená podle vzoru palmového skleníku v Schönbrunnu. Dále byla postavena fíkovna a oranžérie. V parku byly ponechány některé vzrostlé stromy, hlavně duby, jilmy a babyky. Bylo vysázeno i mnoho stromů nových. Po smrti Ervína Šlika r. 1906, jehož manželka byla jen měšťanského původu, se po soudních sporech stal r. 1912 majitelem jeho příbuzný hrabě Jan Weissenwolf. Ten však padl ihned na počátku 1. světové války a majetek převzala jeho sestra Jindřiška, provdaná do rodiny Thurn-Taxis. Ta zde žila do roku 1945, kdy zámek propadl státu. Zahradnická škola našla domov v tomto krásném prostředí v dubnu r. 1948, kdy sem přesídlila z Chrudimi. Tehdy došlo k uvolnění prostor zámku, u kterého bylo i vhodné zázemí pro zahradnický obor, zámecký park, skleníkové hospodářství a pozemky. Zámecký park, který slouží školní výuce, je dobře udržován a je veřejnosti přístupný. Zámecký rybník se rozprostírá v těsné blízkosti zámku a parku. V některých pramenech je označován jménem Kníže. Jeho zřizovatelem byli patrně Haugvicové z Biskupic, kteří získali městečko počátkem 16. stol. Z r. 1564, kdy panství již vlastnili Šlikové, pochází zmínka o přehražení bažiny při toku říčky Mrliny, čímž vznikla vodní plocha. Její původní rozloha představovala 12 ha a měla přispívat také ke zlepšení obranyschopnosti tvrze, která byla právě v té době přestavována na zámek. Dnes má rybník rozlohu 25 ha, má přibližně čtvercový půdorys a na západní straně ho uzavírá 350 m dlouhá hráz, po níž vede vycházková cesta. Na severním konci hráze je výpusť, přes jejíž česla se rybniční voda vrací do Mrliny. Nedaleko přepadu jsou pod hrází drobné rybí sádky. Ve své východní části navazuje rybník na pětici přírodních sádek, a to podstatně větších. Nádrže s travnatými břehy, místy porostlými litorálními dřevinami, vytvářejí významný krajinotvorný prvek. Sádky obhospodařuje Rybářství z Chlumce nad Cidlinou. Vodní zdrojnicí je říčka Mrlina, která rybník obtéká ze severní strany a voda je do Zámeckého rybníka přiváděna od východu uměle prokopaným kanálem. Na rybník je asi nejkrásnější pohled z hráze. Jeho hladina je obklopena listnatými lesy a majestátně po ní zpravidla pluje hejno labutí velkých.