
Ves Psinice je prvně písemně zmiňována r. 1352. V roce 1357 vystupuje poprvé v pramenech farář v Psinicích jménem Mikuláš. Pohan z Psinic založil v roce 1358 při zdejším kostele a oltáři sv. Jakuba kaplanství. V držení vsi se pak střídali příslušníci drobné šlechty, až r. 1567 je poprvé při prodeji panství Kryštofu z Lobkowicz uváděna také psinická tvrz. Brzy na to, po r. 1593 však již tvrz není zmiňována a patrně splynula s ostatními objekty dvora, takže dnes není možno její umístění lokalizovat. Na základě císařského nařízení z r. 1635 byla ves jako součást bývalého Valdštejnova panství Staré Hrady postoupena Jindřichu Schlikovi.
Nyní jsou Psinice místní částí města Libáň, od nějž leží asi 3,5 km jižně. Prochází jimi silnice III. třídy z Libáně do Rožďalovic a červeně značená dálková turistická trasa z Libáně přes Pilský rybník do Jabkenic. Nejbližší nádraží Kopidlno na trati 061 z Nymburka do Jičína je vzdáleno asi 5 km východně.
Zvonice se nachází u kostela na severním okraji vsi. Je vestavěna do západního rohu hřbitovní zdi a vede kolem ní cesta ze vsi do polí.
štenýře jsou vlastně rohové sloupy, vzpěry jsou šikmé trámy v trojúhelníkové vazbě). Z tohoto konstrukčního systému vychází i její tvar. Dolní část je osmiboká, horní patro čtyřboké a střešní část končí strmou špicí. Svislá linie navozuje dojem gotiky. V horním patře v trojúhelníkové zvonové stolici byly původně umístěny dva zvony od Jakuba Mělnického z Mladé Boleslavi z r. 1602 a od Karla Bellmana z Prahy z r. 1864. Jeden z nich byl za první světové války zrekvírován, zbyl jen zvon sv. Jiří. Zajímavostí je, že v prostoru pod zvonicí byl objeven středověký hromadný hrob, patrně z 11.-12. století. Je pokládán za hrob obětí moru nebo obětí vyvražďování Vršovců v r. 1108..