Kláštenec

Neúplný příkop mohl být ovšem také později zavezený, i když konfigurace terénu spíše ukazuje, že pravděpodobně nebyl vůbec nikdy dokončen. Venkovní val není vůbec zřetelný. Vrchol kopce je ze tří stran chráněn strmými svahy. Názor, že zde stávala věž a podle toho vzniklo místní jméno Babylon, nelze podložit žádným jistým dokladem. Vrchol kopce je ve své jihovýchodní polovině zalesněn, severozápadní strana kopce tvoří louky, tedy vytvářející od jihozápadu otevřenou paseku, hrotitě končící na severovýchodě. Nejvyšší část kopce tvoří jeho jihovýchodní strana a mírně se svažuje k severozápadní straně. Podle Zdeňka Fišery zde mohl stávat hrádek Kláštenec (Klášteřec), tento závěr učinil na základě dvou zmínek v historických textech a podle nálezu souboru středověké keramiky v místě z období počátku 15. století. Nálezy byly odevzdány do Archeologického oddělení Krajského muzea v Hradci Králové. Zmínky v historických textech pocházejí ze zcela odlišných dokladů - pro oblast Jičínska je nepostradatelným dokladem Soudní kniha města Jičína, zpracovaná jičínským historikem Menšíkem. V roce 1367 se uvádí dvakrát Mařan z Klášteřce, který od Květoně ze Slatin převzal pokutu. Druhý zdroj nacházíme v Sedláčkových Hradech. V této pozoruhodné publikaci se dokládá loupežnický hrádek Kláštenec, který měl podle Sommerovy topografie stávat čtvrt hodiny cesty severně od města Lomnice. Avšak August Sedláček o půl století později od lomnických obyvatel žádnou zprávu o podobném hradu nenalezl a údaj bral za pouhou zmateční informaci. Nelze vyloučit, že se zániku tohoto hrádku týkal známý odboj proti Václavovi IV. v r. 1417, kdy královské vojsko oblehlo a dobývalo tvrz v Lomnici nad Popelkou a také hrad Bradlec. Není jisté, že se zmínky v písemných pramenech týkají právě tohoto místa, neboť nálezy keramiky mohou pocházet i z období výstavby objektu, který nakonec nemusel být dokončen.