Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.
Lokalita je na skalnaté ostrožně nad rybníkem u bývalého Dolního mlýna. Úzká šíje ostrožny není překopána, rozsedlina vznikla spíše přírodní cestou. Přístup je možný pouze po šíji ostrožny. Celá dispozice byla využita jako dvůr Pařízek, podle rozlohy se původně mylně usuzovalo, že byla hradem. Na nejvyšší místo klade Z. Fišera tvrz, pravděpodobně věžovitého tvaru. Nejvyšší místo tvoří výběžek cca 12 m široký, kde stojí jedna ze dvou rekreačních chat. Existenci tvrze musí prokázat případný archeologický výzkum. Zásek po trámu v západní části může být pozůstatkem palisády, případně tzv. polského plotu jako obranné linie dvora. Že lokalita byla obývána, dokazují nálezy keramiky z konce 13. a ze 14. století. Prof. Tomáš Durdík tuto hradní lokalitu odmítl jako prozatím nepotvrzenou.
Petr Nožička, 25.6. 2013
První zmínka o Pařízku je z roku 1457, kdy po smrti Petra Laziště ze Sukorad získává Jan Lapačka ze Sukorad kromě dvorů Přepeřích a Skašově i majetek v Pařízku. Roku 1532 je prodán Semíny Lorenzovi Šmolcovi ze Šmolcu a před postavením mladějovské tvrze zde sídlil Hynek Kozlovský z Kozlova. Ten prodává dvůr Pařízek s Mladějovem v roce 1611 Barboře z Donína, po níž dědí majetek bratr Kryštof, po něm Konrád. Roku 1628 uděluje Albrecht z Valdštejna zdejší konfiskát jako lenní statek Mikuláši Pecingarovi z Bydžína. V roce 1630 připadl Magdaléně Kunářové, vdově po Adamu Chvalovi z Malovic. Po zániku manství připadl Pařízek k Mladějovu a zanikl.
Petr Nožička, 23.6. 2013
čerpáno z:Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí II, Argo 2000
