Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.
Hlavní obrázek místa
Na vnitřní ploše dnes stojí několik chat.
© Petr Nožička 04/2013
Lokalita je na skalnaté ostrožně nad rybníkem u bývalého Dolního mlýna. Úzká šíje ostrožny není překopána, rozsedlina vznikla spíše přírodní cestou. Přístup je možný pouze po šíji ostrožny. Celá dispozice byla využita jako dvůr Pařízek, podle rozlohy se původně mylně usuzovalo, že byla hradem. Na nejvyšší místo klade Z. Fišera tvrz, pravděpodobně věžovitého tvaru. Nejvyšší místo tvoří výběžek cca 12 m široký, kde stojí jedna ze dvou rekreačních chat. Existenci tvrze musí prokázat případný archeologický výzkum. Zásek po trámu v západní části může být pozůstatkem palisády, případně tzv. polského plotu jako obranné linie dvora. Že lokalita byla obývána, dokazují nálezy keramiky z konce 13. a ze 14. století. Prof. Tomáš Durdík tuto hradní lokalitu odmítl jako prozatím nepotvrzenou.
Petr Nožička, čerpáno z: Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí II., Argo 2000, Waldhauser, Jiří a David, Václav. Český ráj očima archeologie: 300 tajemných míst a jejich příběhy. Liberec Knihy 555, 2006, 25.6. 2013
historie

První zmínka o Pařízku je z roku 1457, kdy po smrti Petra Laziště ze Sukorad získává Jan Lapačka ze Sukorad kromě dvorů Přepeřích a Skašově i majetek v Pařízku. Roku 1532 je prodán Semíny Lorenzovi Šmolcovi ze Šmolcu a před postavením mladějovské tvrze zde sídlil Hynek Kozlovský z Kozlova. Ten prodává dvůr Pařízek s Mladějovem v roce 1611 Barboře z Donína, po níž dědí majetek bratr Kryštof, po něm Konrád. Roku 1628 uděluje Albrecht z Valdštejna zdejší konfiskát jako lenní statek Mikuláši Pecingarovi z Bydžína. V roce 1630 připadl Magdaléně Kunářové, vdově po Adamu Chvalovi z Malovic. Po zániku manství připadl Pařízek k Mladějovu a zanikl.

Petr Nožička, čerpáno z:Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí II, Argo 2000, 23.6. 2013

Půdorys místa

terénní náčrt
© T. Durdík podle L. Svobody (in T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Dodatky 1, Libri, Praha 2002)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC), Pařízek

Místa v okolí

 Mladějov
 kostel sv. Jiljí
 Nebákov
 Trosky
 Mackov
 zvonice
 obecní studna
 kostel sv. Václava
 Samšina
 Pařez
 Lavice
 dům č. p. 14
 mariánský sloup
 stará radnice
 kostel sv. Prokopa
 Pekařova brána
 Humprecht
 boží muka
 socha sv. Václava
 radnice
 Prachovské skály
 mariánský sloup
 Semtinská lípa
 kostel sv. Martina
 skalní mlýn
 Řezníčkova vila
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 kaple sv. Anny
 Ostružno
 Mariánská vyhlídka
 Adamovo lože
 socha sv. Prokopa
 Kost
 hradní pivovar
 Radeč
 panský dvůr Zájezd
 lázně Sedmihorky
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Jiří
 Spařence
 Čertova ruka
 Nadslav
 kostel sv. Prokopa
 Brada
 Kavčiny
 Kozlov
 Valdštejn
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Vavřince
 Belvín
 Loreta
 Hlavatice
 Vokšice
 Dubecko
 Alainova věž
 rozhledna Čížovka
 Kláštenec
 Kozlov
 Komárovský rybník
 Veliš
 Vlčí Pole
 Tábor
 vodárenská věž
 Rotštejn
 Křižánky
 synagoga
 židovský hřbitov
 Solec
 Valdická brána
 Čeřovka
 radnice
 kostel sv. Václava
 městská spořitelna
 synagoga
 Klokočský hrádek
 Kozákov
 Muzeum Českého ráje
 Čeřov
 kostel sv. Mikuláše
 Lomnice nad Popelkou
 Postojna
 kostel sv. Jiljí
 Staré Hrady
 Železnice
 Husův sbor
 Soleček
 Železnice
 Hynšta
 Milkovice
 Valdštejnská lodžie
 Staré Hrady
 židovský hřbitov
 kostel sv. Štěpána
 Hrubý Rohozec
 Dlaskův statek
 hřbitovní kaple
 Obětní kámen
 Dolánky
 kostel sv. Ducha
 Kněžmost
 kostel sv. Martina
 Mužský
 radnice
 Údrnice
 Domousnice
 Bradlec
 kaple sv. Václava
 Malý Rohozec
 Píčův statek
 Chvistonosy
 Klamorna
 Muzeum piva
 Hrada
 Kurovodice
 Dětenice
 Valečov
 kostel sv. Matouše
 Košťálov
 Drábské světničky
 Koštofrank
 Besedické skály
 Semily
 Zbirohy
 Svijany
 kostel sv. Vavřince
 Bartošova pec
 Drábovna
 Bažantnice
 kostel sv. Jiří
 Sukorady
 Jičíněves
 Jičíněves
 Myší skála
 Masarykova vyhlídka
 Albrechtice
 Ujkovice
 Sychrov
 Milíčeves
 Arthurův hrad
 Tuř
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Mikuláše
 Loukov
 Sytový
Základní informace místa
ID místa: 11208
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.10.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama