
Vesnička Zliv má dnes jen asi 50 obyvatel a je místní částí města Libáň. Její historie je však dlouhá, neboť r. 1327 se podle ní psal Jaroslav ze Zlivi a ještě o století dříve tu již stál kostel. Zliv leží na silnici II/280 spojující Libáň a Kopidlno, a to asi 2 km jihovýchodně od vlastní Libáně. Turistické značky se vsi vyhýbají stejně jako železnice a značené cyklotrasy.
Tvrz je prvně doložena r. 1422, když však r. 1525 byla se dvorem a vsí prodána ke starohradskému panství, přestala být panským sídlem a zanikla. V 70. letech 19. století byly při stavbě silnice, která obloukem obchází kostel se hřbitovem, nalezeny zbytky základového zdiva této tvrze. Od té doby se již žádné její stavební pozůstatky nezachovaly. Na hřbitově stále stojí kostel Nalezení sv. Kříže, jehož vznik je nyní datován do doby kolem roku 1340. Snad kolem roku 1400 byla přistavěna věž, další úpravy proběhly snad před třetinou 16. století (jižní portál a okna lodi) a v baroku (podvěží, kruchta). V základě je to jednolodní gotická stavba s obdélnou sakristií na severní straně a mohutnou hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář je uvnitř uzavřen pětiboce, zevně pak půlkruhově a opatřen opěráky. Stěny lodi mají úzká hrotitá okna, ve dvou patrech věže jsou zachována malá střílnová okénka. Gotický hrotitý portál vede z přízemí věže do lodi i z presbytáře do sakristie. Presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby s šestipaprsčitým závěrem, sakristie valeně a loď je plochostropá. Do lodi je vestavěna kruchta nesená dřevěným sloupkem. Zařízení kostela je nyní pseudoslohové, hlavní oltář a kazatelna pocházejí z r. 1916 od J. Stoklasy, boční oltář s obrazy pak z 1. poloviny 19. stol. Kostel Nalezení sv. Kříže ve Zlivi je v současnosti filiální ve farnosti-děkanství Libáň, pravidelné bohoslužby se tu však nekonají..