
Původní patrová stavba tvrze byla v roce 1739 při přestavbě na faru snížena právě o první patro. Tím vznikla přízemní obdélníková budova, krytá valbovou střechou. V této podobě se v podstatě dochovala dodnes. Z původní tvrze se dochovaly valeně klenuté sklepy a část obvodového zdiva. Původní je rovněž renesanční portál.
První písemná zmínka o obci je z roku 1352, kdy je zde uváděn farní kostel. Tvrz je ale připomínána až v roce 1534, kdy obec s tvrzí koupil Zikmund Seletický ze Smojna. Jeho syn prodal ves Samšinu i s tvrzí Abrahamovi Gersdorfovi z Malšvic. Snad tehdy byla tvrz přestavěna renesančně. Roku 1620 koupila od Abrahama Gersdorfa samšinský statek Barbora Berková ze Šumburka. Za třicetileté války byla tvrz švédskými vojsky několikrát vypleněna. Tvrz byla opravena až za Karla Hubryka z Hennersdorfu roku 1643. V roce 1718, kdy samšinský statek vlastnil František Josef Šlik z Holíče, se tvrz stala sídlem hospodářské správy. Nebyla udržována a v roce 1739 se uvádí jako zpustlá. Tehdy však v Samšině byla obnovena fara a objekt tvrze byl přestavěn jako byt faráře. Jako fara sloužila bývalá tvrz až do roku 1950, kdy přešla do vlastnictví JZD a byla využívána jako skladiště. V 70. letech 20. století byl objekt zrekonstruován… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.