Původně renesanční, později několikrát přestavěná radnice stojí uprostřed jižní strany soboteckého náměstí. Dnes obytný dům, na věži první prosvětlený hodinový ciferník v Čechách. Zadní křídlo tvoří bývalá solnice, přestavěná na městské divadlo.
Hlavní obrázek místa
Radnice uprostřed fronty domů na jižní straně náměstí
© Ivan Grisa 04/2011

Stará radnice v Sobotce

Původní radní dům stál v Sobotce zřejmě od 16. století pravděpodobně uprostřed náměstí. Písemně je doložen roku 1587, zanikl snad za třicetileté války, případně po velkém požáru města roku 1712. Objekt, nazývaný dnes starou radnicí, sloužil původně jako městský dům několika šlechtických rodů z okolí. Vznikl kolem roku 1570 uprostřed jižní strany náměstí na dvou sloučených parcelách. Raně barokní úpravu provedl v letech 1687–89 Giovanni Maderna. Městu ho věnoval Jan Humprecht Černín z Chudenic na zřízení radnice. V průběhu 18. století bylo k radnici přistavěno zadní křídlo, které sloužilo jako solnice. Při empirových úpravách v letech 1808 a 1847 byla vztyčena v ose hlavního průčelí věž, o jejímž dodatečném vložení svědčí zaslepení částí podloubí. Solnice byla tehdy přestavěna na městské divadlo, jedno z prvních v Čechách. Místní hodinář J. Prokeš nainstaloval do tympanonu pod věží roku 1865 první průsvitný ciferník ve střední Evropě. Objekt sloužil jako sídlo městské správy do roku 1935, kdy byla dostavěna funkcionalistická nová radnice na Boleslavské ulici. Od té doby zde byl městský archiv, dnes zde fungují byty. Divadlo je po nedávné rekonstrukci stále v provozu.
Ivan Grisa, dle Z. Fišera: Historické radnice Čech, Moravy a Slezska, 2. díl, Libri 2010, 15.5. 2011
Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC), Sobotka

Místa v okolí

 mariánský sloup
 Humprecht
 obecní studna
 dům č. p. 14
 boží muka
 skalní mlýn
 Lavice
 Semtinská lípa
 kostel sv. Prokopa
 Mackov
 hradní pivovar
 Spařence
 Kost
 panský dvůr Zájezd
 Nebákov
 kostel sv. Jiljí
 Samšina
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Pařízek
 Mladějov
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Kateřiny
 Pekařova brána
 Vlčí Pole
 Trosky
 rozhledna Čížovka
 Ostružno
 kaple sv. Anny
 Pařez
 Nadslav
 Křižánky
 Solec
 Prachovské skály
 kostel sv. Prokopa
 židovský hřbitov
 kostel sv. Štěpána
 Belvín
 Komárovský rybník
 Soleček
 Radeč
 Adamovo lože
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 Řezníčkova vila
 Mariánská vyhlídka
 socha sv. Prokopa
 Milkovice
 Staré Hrady
 kostel sv. Martina
 socha sv. Václava
 mariánský sloup
 radnice
 Domousnice
 Čertova ruka
 lázně Sedmihorky
 Kněžmost
 Chvistonosy
 Hynšta
 Kavčiny
 kostel sv. Václava
 Loreta
 radnice
 kostel sv. Jiří
 Valdštejn
 kostel sv. Ducha
 Obětní kámen
 Muzeum piva
 Staré Hrady
 Dětenice
 Kozlov
 Brada
 Sukorady
 Vokšice
 Hlavatice
 Veliš
 Mužský
 Údrnice
 kostel sv. Martina
 Valečov
 kostel sv. Václava
 Píčův statek
 Klamorna
 Hrada
 Ujkovice
 Kurovodice
 Kozlov
 Drábské světničky
 kostel sv. Jiří
 židovský hřbitov
 Dobrá Voda 3
 Dubecko
 synagoga
 radnice
 Dobrá Voda 2
 městská spořitelna
 synagoga
 Valdická brána
 Muzeum Českého ráje
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Mikuláše
 Dobrá Voda 1
 Čeřovka
 hřbitovní kaple
 Lhotice
 Husův sbor
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Václava
 Čeřov
 kostel sv. Václava
 Březno
 Alainova věž
 kostel sv. Matouše
 Kláštenec
 Rotštejn
 Bažantnice
 Hrubý Rohozec
 kostel sv. Mikuláše
 Postojna
 Svijany
 Klokočský hrádek
 Valdštejnská lodžie
 Tábor
 Studénka
 kostel sv. Jiljí
 Železnice
 Železnice
 Dlaskův statek
 Dolánky
 Kozákov
 Volenovice
 Jičíněves
 Loukovec
 radnice
 popravčí kámen
 Jičíněves
 Lomnice nad Popelkou
 Kolomuty
 stará radnice
 Mnichovo Hradiště
 sousoší Panny Marie
 děkanství
 kostel sv. Prokopa
 Kopidlno
 Albrechtice
 Zásadka
 most přes Jizeru
 Újezdec u Pěčic
 kostel sv. Anny
 Pěčice
 Koštofrank
 Semily
 Košťálov
 Češovské valy
Základní informace místa
ID místa: 10012
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 11.7.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama