Křesetice

První zmínka o vsi Křesetice je z roku 1352, kde se připomíná jako majetek sedleckého kláštera. Po jejím zničení husity v roce 1421 je v roce 1436 zastavena králem Zikmundem spolu s dalšími vesnicemi Mikuláši Trčkovi z Lípy, který je připojuje k lipnickému panství. Trčkové z Lípy v roce 1546 prodávají ves Janu Salavovi staršímu z Lípy a ten ji připojuje k panství malešovskému a v roce 1564 ji dál prodává Jiřímu Hášovi z Újezda. V té době byl v Křeseticích pouze statek, až Jiří Háša z Újezda staví v Křeseticích tvrz, o které první zmínka je v roce 1577, kdy Jiří získává dosavadní zástavu jako dědičný statek od Rudolfa II. Jeho syn Karel Háša z Újezda prodává tvrz, dvůr a ves Křesetice kutnohorskému měšťanovi Zikmundovi Kozlovi z Rýzethalu, který nedlouho poté postupuje statek městu Kutné Hoře a na tvrzi bydlí jen hospodářský úředník. V roce 1625 je statek za účast Kutné Hory ve stavovském povstání zkonfiskován a v témže roce Křesetice připadly jezuitské kutnohorské koleji. Jezuiti zvolili Křesetice jako centrum zprávy statku, ke kterému v roce 1654 patřilo třináct vsí. V druhé polovině 17. století byla tvrz přestavena na malý barokní zámek. Jezuité zámek vlastnili až do zrušení řádu v roce 1773, kdy panství připadlo náboženskému fondu. V roce 1824 kupuje panství s 25 vesnicemi Jan František Svoboda. Sňatkem vnučky Jana Františka Svobody Johanky přechází panství v roce 1865 na Kristiána ze Schäffru. Až do roku 1948 byla v zámku zpráva panství a budova byla přizpůsobena k bydlení, v roce 1949 přechází zámek do majetku československého státu a je zde zřízeno MNV. Dnes slouží jako obecní úřad.