Barokní zámek vzniklý přestavbou tvrze postavené Jiřím Hášou z Újezda před r. 1577, kdy je poprvé zmiňována. Statek je do r. 1625 majetkem města Kutné Hory, ale za účast na stavovském povstání je zabaven, stává se majetkem kutnohorské jezuitské koleje, která nechává tvrz přestavět na malý zámek.
První zmínka o vsi Křesetice je z roku 1352, kde se připomíná jako majetek sedleckého kláštera. Po jejím zničení husity v roce 1421 je v roce 1436 zastavena králem Zikmundem spolu s dalšími vesnicemi Mikuláši Trčkovi z Lípy, který je připojuje k lipnickému panství. Trčkové z Lípy v roce 1546 prodávají ves Janu Salavovi staršímu z Lípy a ten ji připojuje k panství malešovskému a v roce 1564 ji dál prodává Jiřímu Hášovi z Újezda. V té době byl v Křeseticích pouze statek, až Jiří Háša z Újezda staví v Křeseticích tvrz, o které první zmínka je v roce 1577, kdy Jiří získává dosavadní zástavu jako dědičný statek od Rudolfa II. Jeho syn Karel Háša z Újezda prodává tvrz, dvůr a ves Křesetice kutnohorskému měšťanovi Zikmundovi Kozlovi z Rýzethalu, který nedlouho poté postupuje statek městu Kutné Hoře a na tvrzi bydlí jen hospodářský úředník. V roce 1625 je statek za účast Kutné Hory ve stavovském povstání zkonfiskován a v témže roce Křesetice připadly jezuitské kutnohorské koleji. Jezuiti zvolili Křesetice jako centrum zprávy statku, ke kterému v roce 1654 patřilo třináct vsí. V druhé polovině 17. století byla tvrz přestavena na malý barokní zámek. Jezuité zámek vlastnili až do zrušení řádu v roce 1773, kdy panství připadlo náboženskému fondu. V roce 1824 kupuje panství s 25 vesnicemi Jan František Svoboda. Sňatkem vnučky Jana Františka Svobody Johanky přechází panství v roce 1865 na Kristiána ze Schäffru. Až do roku 1948 byla v zámku zpráva panství a budova byla přizpůsobena k bydlení, v roce 1949 přechází zámek do majetku československého státu a je zde zřízeno MNV. Dnes slouží jako obecní úřad.
Petr Nožička, 2.5. 2011
