Pozůstatky hradu poprvé připomínaného r. 1403. Zanikl zřejmě v době husitských válek. Jako zřícenina se uvádí v r. 1430. Dochovány zbytky zdí věže, paláce a hradeb, světničky vysekané do skály.
Pařez
Torzo věže
© Jiří Čížek 03/2007

Na samém okraji Prachovských skal je možné nalézt skalní hrad Pařez. Dodnes se dochovalo několik ve skále vytesaných světniček a nevelké fragmenty vnějšího zdiva. Vlakem je nejlepší vystoupit na zastávce Hrdoňovice, odkud se po žluté turistické značce po dvou kilometrech dostanete až k hradu. Cestou minete i velmi pěkné místo, kterému se říká "Grand Canyon".

28.5. 2002
Ikona Hrad stával na skalním bloku, který je od západu k východu rozdělen puklinou, kterou vede přístupové schodiště. Celý obvod skály byl obehnán hradbou. ...
26.3. 2007

Je pravděpodobné, že svou roli v obraně hradu hrála také voda. Na západní straně jsou pozůstatky mohutné hranolové věže, která byla postavena jako branská, ale svoji funkci zřejmě neplnila. Vrchol skály zaujímal palác, možná hrázděný. Dochované světničky tesané do pískovce tvořily sklepy..

26.3. 2007
0.6 min
Ikona K roku 1372 je v písemných pramenech zmiňován Petr z Pařezu, což se považuje za první doklad o existenci hradu, který byl zřejmě postaven nedlouho předtím. Zánik se datuje už do roku 1424, kdy měl být podle Františka Saldy dobit husity. Tuto teorii podporuje i nález kamenné koule do bombardy. ...
26.3. 2007

Podle dalších archeologických nálezů netrvalo osídlení hradu déle než do poloviny 15. století. Před rokem 1932 byly kdesi na hradě nalezeny laténské artefakty – spona, skleněné korálky, mince a keramika. Roku 1941 bylo při vyklízení hradu Klubem českých turistů nalezeno keramické chrastítko a o rok později soubor železných předmětů (3 kg) – snad zbytek kovářské dílny. Později byly ve věži nalezeny pražské groše Václava IV. Při řádném archeologickém výzkumu v roce 1972 byla nalezena keramika datovaná na konec 14. a první polovinu 15. století, ale žádné další laténské artefakty..

26.3. 2007
1.7 min
Ikona Pařez
O hradu Pařez, stojícím na pískovcové skále u silnice nedaleko Pařezské Lhoty existuje minimum historicky doložených zpráv. Prameny se o hradu prvně zmiňují roku 1403 v souvislosti s Janem z Pařezu, který pravděpodobně býval potomkem Petra z Pařezu, uváděném roku 1370. Roku 1430 je uváděn Ctibor z Pařezu a roku 1448 jeho syn Jan z Pařezu. ...
14.3. 2010, vladimír kotek

V té době byl hrad zříceninou, pravděpodobně zanikl v husitských válkách. Archeologický výzkum (nalezeny mj. groše Václava IV.) prokazuje vznik hradu koncem 14. století. Hrad byl vystavěn na osamocené pískovcové skále, jejíž okolí bývalo pravděpodobně z obranných důvodů zatopeno. Skála je směrem od východní strany rozdělena rozsedlinou na dvě části, puklina slouží dnes a pravděpodobně i v minulosti jako přístupová cesta na vrchol. Po pravé straně pukliny je do skaliska vytesán sklípek, vedle něhož byla rozsedlina rozdělena zdí, která zároveň dělila hrad na část vyšší západní a východní, kde byl snad jen dvorek. Rozsedlina byla v těchto místech zřejmě uzavíratelná vraty, o čemž by mohl svědčit žlábek k zapuštění trámu. Výše odtud jsou tentokrát po levé straně vytesány další dvě vzájemně propojené valeně klenuté místnosti. Vrchol byl po obvodu obehnán hradbami, kterými byly vyplněny i pukliny a nerovnosti. Podstatnou část plochy vrcholu zaujímal obytný palác, o jehož vnitřním členění svědčí do skály vytesané drážky. Je pravděpodobné, že palác byl alespoň zčásti vystaven z hrázděného zdiva. K západní straně skály byla přistavena čtverhranná věž, která vystupuje z obrysu hradu. Snad měla být propojena můstkem s protilehlou skálou a sloužit jako vstup do areálu, ale vzhledem k nutnosti vystavení náročné mostní konstrukce a provedení výrazných terénních úprav bylo od záměru použít věž jako bránu do hradu s největší pravděpodobností upuštěno. Rozlohou nevelký hrad byl zkombinován ze dvou různých hradních typů. Vytesanými světničkami a přístupem skalní rozsedlinou je možné zařadit ho mezi skalní hrady, zděná zástavba vrcholu a čtverhranná věž jej však řadí mezi kvalitativně vyšší typy..

14.3. 2010 vladimír kotek

Půdorys místa


Komentáře

Královéhradecký kraj,  Jičín  (JC),

Místa v okolí

 Prachovské skály
 kostel sv. Martina
 Mladějov
 kostel sv. Jiljí
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Samšina
 Ostružno
 Mackov
 Brada
 Pařízek
 Lavice
 Trosky
 Kozlov
 socha sv. Václava
 Nebákov
 kostel sv. Prokopa
 Nadslav
 Vokšice
 radnice
 Loreta
 mariánský sloup
 vodárenská věž
 Alainova věž
 synagoga
 kostel sv. Václava
 Valdická brána
 Čeřovka
 stará radnice
 mariánský sloup
 Veliš
 Čeřov
 kostel sv. Jiljí
 kostel sv. Jiljí
 Tábor
 obecní studna
 Humprecht
 Železnice
 Kláštenec
 dům č. p. 14
 Železnice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 boží muka
 Pekařova brána
 Spařence
 Hrad u Malé Lhoty
 Řezníčkova vila
 Lomnice nad Popelkou
 Semtinská lípa
 skalní mlýn
 kostel sv. Josefa
 Hrubá Skála
 socha sv. Prokopa
 Mariánská vyhlídka
 Adamovo lože
 Bradlec
 lázně Sedmihorky
 Kost
 kostel sv. Jiří
 hradní pivovar
 kaple sv. Anny
 Radeč
 kostel sv. Vavřince
 panský dvůr Zájezd
 Staré Hrady
 Čertova ruka
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Matouše
 Údrnice
 kostel sv. Kateřiny
 Milkovice
 kostel sv. Ducha
 Kavčiny
 Křižánky
 Valdštejn
 Jičíněves
 Dubecko
 Vlčí Pole
 Jičíněves
 Kumburk
 Dřevěnice
 Kozákov
 Košťálov
 Drahoraz
 Hlavatice
 Rotštejn
 židovský hřbitov
 Belvín
 Čížovka
 Milíčeves
 Tuř
 Klokočský hrádek
 Muzeum piva
 Dětenice
 Kozlov
 Postojna
 kostel sv. Jiří
 Koštofrank
 kostel sv. Štěpána
 Stav
 Semily
 židovský hřbitov
 Solec
 Komárovský rybník
 radnice
 Muzeum Českého ráje
 kostel sv. Mikuláše
 městská spořitelna
 synagoga
 Husův sbor
 Domousnice
 Dlaskův statek
 Hrubý Rohozec
 Dolánky
 Kamenice
 hřbitovní kaple
 Kovač
 Kundratice
 Konecchlumí
 Malý Rohozec
 kostel sv. Matouše
 kaple sv. Václava
 Loukov
 Ujkovice
 Albrechtice
Základní informace místa
ID místa: 243
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 17.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

Naposledy navštívené

reklama