© Luděk Vláčil 08/2026
Na samém okraji Prachovských skal je možné nalézt skalní hrad Pařez. Dodnes se dochovalo několik ve skále vytesaných světniček a nevelké fragmenty vnějšího zdiva. Vlakem je nejlepší vystoupit na zastávce Hrdoňovice, odkud se po žluté turistické značce po dvou kilometrech dostanete až k hradu. Cestou minete i velmi pěkné místo, kterému se říká "Grand Canyon".
Hrad stával na skalním bloku, který je od západu k východu rozdělen puklinou, kterou vede přístupové schodiště. Celý obvod skály byl obehnán hradbou. ...Je pravděpodobné, že svou roli v obraně hradu hrála také voda. Na západní straně jsou pozůstatky mohutné hranolové věže, která byla postavena jako branská, ale svoji funkci zřejmě neplnila. Vrchol skály zaujímal palác, možná hrázděný. Dochované světničky tesané do pískovce tvořily sklepy..
K roku 1372 je v písemných pramenech zmiňován Petr z Pařezu, což se považuje za první doklad o existenci hradu, který byl zřejmě postaven nedlouho předtím. Zánik se datuje už do roku 1424, kdy měl být podle Františka Saldy dobit husity. Tuto teorii podporuje i nález kamenné koule do bombardy. ...Podle dalších archeologických nálezů netrvalo osídlení hradu déle než do poloviny 15. století. Před rokem 1932 byly kdesi na hradě nalezeny laténské artefakty – spona, skleněné korálky, mince a keramika. Roku 1941 bylo při vyklízení hradu Klubem českých turistů nalezeno keramické chrastítko a o rok později soubor železných předmětů (3 kg) – snad zbytek kovářské dílny. Později byly ve věži nalezeny pražské groše Václava IV. Při řádném archeologickém výzkumu v roce 1972 byla nalezena keramika datovaná na konec 14. a první polovinu 15. století, ale žádné další laténské artefakty..
PařezV té době byl hrad zříceninou, pravděpodobně zanikl v husitských válkách. Archeologický výzkum (nalezeny mj. groše Václava IV.) prokazuje vznik hradu koncem 14. století. Hrad byl vystavěn na osamocené pískovcové skále, jejíž okolí bývalo pravděpodobně z obranných důvodů zatopeno. Skála je směrem od východní strany rozdělena rozsedlinou na dvě části, puklina slouží dnes a pravděpodobně i v minulosti jako přístupová cesta na vrchol. Po pravé straně pukliny je do skaliska vytesán sklípek, vedle něhož byla rozsedlina rozdělena zdí, která zároveň dělila hrad na část vyšší západní a východní, kde byl snad jen dvorek. Rozsedlina byla v těchto místech zřejmě uzavíratelná vraty, o čemž by mohl svědčit žlábek k zapuštění trámu. Výše odtud jsou tentokrát po levé straně vytesány další dvě vzájemně propojené valeně klenuté místnosti. Vrchol byl po obvodu obehnán hradbami, kterými byly vyplněny i pukliny a nerovnosti. Podstatnou část plochy vrcholu zaujímal obytný palác, o jehož vnitřním členění svědčí do skály vytesané drážky. Je pravděpodobné, že palác byl alespoň zčásti vystaven z hrázděného zdiva. K západní straně skály byla přistavena čtverhranná věž, která vystupuje z obrysu hradu. Snad měla být propojena můstkem s protilehlou skálou a sloužit jako vstup do areálu, ale vzhledem k nutnosti vystavení náročné mostní konstrukce a provedení výrazných terénních úprav bylo od záměru použít věž jako bránu do hradu s největší pravděpodobností upuštěno. Rozlohou nevelký hrad byl zkombinován ze dvou různých hradních typů. Vytesanými světničkami a přístupem skalní rozsedlinou je možné zařadit ho mezi skalní hrady, zděná zástavba vrcholu a čtverhranná věž jej však řadí mezi kvalitativně vyšší typy..
