kostel sv. Markéty

© František Kinař 06/2017

Pro vložení obrázku se přihlašte

Kostel je orientovaná jednolodní stavba. Kostelní loď je čtvercová s hranolovitou věží s nárožními pilastry a cibulovitou bání na západní straně, presbytář je od lodi značně odsazený a stejně jako loď čtvercový. Při jižní stěně presbytáře je barokní sakristie s drobnou novodobou předsíní. Presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby s terčovým svorníkem, bez konzol. V závěrové stěně za oltářem je zachováno gotické hrotité okno s kružbou. Vstup do kostela je podvěžím barokní věže za níž je v západní zdi lodi ústupkový gotický portál. Loď je plochostropá, gotický stav může indikovat ústupek ve zdivu, který mohl sloužit k ukotvení na krovu nezávislého falešného stropu lodi či přímo původního krovu. Na západní straně lodi je dřevěná kruchta, na kruchtě varhany z roku 1893 od kutnohorské firmy Mölzer. Zařízení barokní z doby kolem roku 1740. Na hlavním oltáři obraz sv. Markéty z roku 1684. Prameny doloženy…  číst dále

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257 z přídomku Luthera ze Suchdola. Samotný kostel je poprvé zmiňován jako farní v registru papežského desátku k roku 1352, jde však o raně gotickou stavbu z 2. poloviny 13. století – K. Kibic a V. Vaněk předpokládají její vznik kolem r. 1280. V 16. století byla fara neobsazena a po třicetileté válce již nebyla obnovena. K tomu došlo až o století později, když byla roku 1751 do Suchdolu přenesena nedávno zřízená fara z Vysoké. Kostel byl přestavěn v několika (nejméně ve třech) barokních fázích. Nejstarší z nich je doložena dendrochronologickými daty krovů do doby po roce 1708. Další fáze zřejmě následovala před rokem 1738, kdy se pozornost přesunula na vybavení interiéru – byly pořízeny nové oltáře, kazatelna, byl vymalován strop lodi. Jakési rozsáhlejší, avšak blíže neurčené práce jsou doloženy k roku 1775 – tehdy snad mohla vzniknout současná okna a někdy…  číst dále

Půdorys místa

půdorys kostela, křížkovaně gotický kostel, šrafovaně dvě barokní fáze
© Karel Kibic, Vojtěch Vaněk: Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku, Vlastivědná knihovnička SPS sv. 19, Unicornis, Praha 2012

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

42 Kolínsko a Kutnohorsko

Cykloturistické mapy, Kartografie

23 Střední Posázaví, Kutná Hora

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

124 Železné hory. Kutnohorsko. Kolínsko

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

13 Posázaví