Původně hrad ze 14. stol. V renesanci rozšiřován a přestavován na zámek. Po třicetileté válce měl být na císařský příkaz zbořen. Nakonec byl zasypán jen příkop. Později přestaven v novogotickém stylu.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 07/2013
Romantický zámek. 6 km jihovýchodně od Turnova. Zámek stojí na dvou pískovcových skaliscích, která se zvedají do výše téměř 60 m nad údolí říčky Libuňky.
Simona, 3.6. 2003
turistické

Zámek si s oblibou vybírali filmaři na natáčení pohádek (m.j. Princ Bajaja), ale i dalších filmů (např. česko-francouzský film Tělo Diany). Na prostranství před zámkem (dnes upraveném jako parkoviště) stojí kostel sv. Josefa, postavený v romantické gotice podle projektu J. Hausknechta v r. 1812, s cenným barokním obrazem sv. Rodiny ve stylu Petra Brandla. Pod parkovištěm prochází značená turistická cesta úzkou skalní soutěskou Myší díra do středu dračích skal. Naproti zámku je skalní blok Prachovna, kdysi předsunuté strážní místo hradu Skála, se zbytky vytesaných schodů a zářezy pro dřevěnou stavbu. Východně od zámku nad údolím říčky Libuňky je vlastní osada nazvaná podle zámku Hrubá Skála.

JAG LN, 17.6. 2003

historie

Zámek Hrubá Skála

Zámecký komplex, vzniklý přestavbou gotického hradu, na strmých pískovcových skalách při severozápadním okraji Hruboskalského skalního města. Původní hrad, zvaný Skála (přívlastek Hrubá dostal později na odlišení od jiného hradu Skála – dnešní Malé Skály), založil kolem roku 1350 Hynek z Vladštejna na pískovcových skalách propojených mosty. Za vlády Jiřího z Poděbrad jej dobylo královské vojsko, protože majitel Jan Jiří z Házmburka patřil mezi odpůrce krále Jiřího. Za pánů Smiřických ve 2.pol. 16.stol. byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek. Po smrti posledního ze Smiřických, slabomyslného Jindřicha Jiřího, získal Hrubou Skálu v r. 1630 Albrecht z Valdštejna. Valdštejnové drželi zámek až do r. 1821, kdy panství prodali Janu Lexovi z Aehrentalu; Aehrentalové dali zámek přestavět v r.1859 ve stylu romantické novogotiky podle plánů arch. B. Grubera. Podle básně Beneš Heřmanóv z Královédvorského rukopisu byli pod hradem za vlády Přemysla…  číst dále

JAG LN - internet, 17.6. 2003

Další texty historie
pověsti

Dívčí vězení

Hrdý a mocný pán Hrubé Skály Beneš Heřmanov znepřátelil se na smrt s rytířem Věslavem ze Zbiroha. Oba byli stejně udatní, avšak i stejně hněviví a neústupní, takže nebylo naděje, že dojde kdy mezi nimi k smíru, zvláště když i svým dětem přikázali, aby mezi sebou přerušily přátelství. Heřman měl dceru Svatavu, Věslav syna Vojmila. Oba se znali již od dětských let a přilnuli k sobě jako bratr a sestra. Protože jejich láska byla mocnější nežli strach z hněvu jejich otců, neuposlechli jich a scházeli se potají dále. Aby se mohli snáze domluviti, požádal Vojmil panoše Břeňka, který byl jeho důvěrným přítelem, by vstoupil do služeb pana Heřmanova a stal se jim poslíčkem lásky. Rytíř Heřmanov neměl tušení, že byl Břeněk ve službách Věslavových, i přijal ho ochotně za panoše. Tak se stalo, že se šťastné dni obou mladých lidí na čas prodloužily. Válka s míšeňským markrabím, která v té době vypukla, vpadla do kraje jako…  číst dále

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků, 2.9. 2002

otvíračka

Přístupné je nádvoří a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na Hruboskalské skalní město,samostatně.Donedávna rekreační zařízení (ROH), nyní hotel společnosti OREA. Otevřeno celoročně,denně 9 - 18 h.

Simona, 3.6. 2003

Další texty otvíračka
Liberecký kraj,  Semily  (SM), Hrubá Skála

Místa v okolí

 kostel sv. Josefa
 socha sv. Prokopa
 Mariánská vyhlídka
 Adamovo lože
 Řezníčkova vila
 lázně Sedmihorky
 Radeč
 Čertova ruka
 kostel sv. Jiří
 Kavčiny
 Valdštejn
 kaple sv. Anny
 Pekařova brána
 Hlavatice
 Trosky
 Nebákov
 Dubecko
 kostel sv. Václava
 mariánský sloup
 radnice
 socha sv. Václava
 židovský hřbitov
 Kozlov
 městská spořitelna
 radnice
 synagoga
 kostel sv. Mikuláše
 Husův sbor
 Rotštejn
 kostel sv. Vavřince
 Postojna
 Pařízek
 Klokočský hrádek
 kostel sv. Prokopa
 Hrubý Rohozec
 Dlaskův statek
 Dolánky
 obecní studna
 dům č. p. 14
 Belvín
 Mladějov
 hřbitovní kaple
 Semtinská lípa
 kostel sv. Jiljí
 Kozákov
 Kost
 hradní pivovar
 panský dvůr Zájezd
 boží muka
 Malý Rohozec
 skalní mlýn
 Humprecht
 mariánský sloup
 Zbirohy
 stará radnice
 Besedické skály
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Bartošova pec
 Drábovna
 Mackov
 Komárovský rybník
 Pařez
 Staré Hrady
 Hynšta
 Lavice
 zvonice
 kostel sv. Václava
 Boučkův statek
 Samšina
 rozhledna Čížovka
 Svijany
 Prachovské skály
 Vranov-Pantheon
 Mužský
 kaple sv. Vavřince
 Kozlov
 Bažantnice
 Obětní kámen
 Malá Skála
 Albrechtice
 Kurovodice
 Píčův statek
 spořitelna
 Frýdštejn
 Železný Brod - VPZ
 Kláštenec
 Hrada
 kostel sv. Vavřince
 Solec
 Sychrov
 Klamorna
 Arthurův hrad
 Drábské světničky
 Semily
 Koštofrank
 Soleček
 Ostružno
 vodní elektrárna
 Spařence
 Myší skála
 kostel sv. Kateřiny
 Kněžmost
 kostel sv. Jiljí
 Valečov
 radnice
 Lomnice nad Popelkou
 Alainova věž
 Kopanina
 Brada
 kostel sv. Kateřiny
 Tábor
 Masarykova vyhlídka
 Loukovec
 Košťálov
 Nadslav
 kostel sv. Prokopa
 Dobrá Voda 3
 Dobrá Voda 2
 Dobrá Voda 1
 Vlčí Pole
 kašna
 sousoší Panny Marie
 Lhotice
 Loreta
 Železnice
 Vokšice
 kostel sv. Jiljí
 Chvistonosy
 Železnice
 kostel sv. Štěpána
 Jesenný
 Čeřovka
 synagoga
 Čeřov
 Valdická brána
 Veliš
 Valdštejnská lodžie
 kamenný most
 kostel sv. Václava
 Návarov
 Sukorady
 Škodějov
 Návarov
 Roztoky u Semil
 městský špitál
 mariánský sloup
 radnice
 Blaschkeho vila
 Schmittův zámek
 U borovice
 Březno
Kontaktní informace
hotel Zámek Hrubá Skála
511 01 Turnov
Tel: 481 389 681 - 2
www.orea.cz/hruba_skala
hrskala@iol.cz
Notice: Array to string conversion in /var/www/hrady/https/index_mista_oid.php on line 274 Základní informace místa
ID místa: 1175
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní hrad
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: Array
Uveřejněno: 17.6.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama