
První zpráva o vsi Dětenicích je z r. 1052, kdy patřily kostelu ve Staré Boleslavi. Ve 13. století držela Dětenice zchudlá větev pánů z Valdštejna, která se psala z Dětenic a postavila si zde nejspíše tvrz. Z doby jejich vlády pocházejí také první zprávy o vaření piva v Dětenicích.
Dnešní obec má asi 700 obyvatel a do obecného povědomí vstoupila po r. 1998, kdy byl zdejší zámek prodán do soukromých rukou a stal se atrakcí. Snad ještě větší atrakcí se o něco později stal obnovený pivovar se středověkou krčmou a muzeem.
Dětenice leží na silnici II/280 asi 4 km západně od Libáně. Mají také zastávku na regionální trati 063 z Kopidlna do Dolního Bousova. Na té byl již před řadou let zrušen provoz, pro turistický zájem se tu však v sezóně konají zvláštní jízdy, objednávané právě majiteli zámku a pivovaru. V r. 2016 bylo rozhodnuto o prodeji této trati, který však nebyl dokončen. Turisticky značené trasy do Dětenic nevedou.
Roku 1822 nechal baron Wessenberg přistavět sladovnu. V roce 1866 v dobách pruské války, když vojsko táhlo přes Dětenice, vjel pruský generál do zámecké síně a žadonil se otevření pivovarnických sklepů pro sebe a své vojáky, protože slyšel o vyhlášené síle dětenického piva. Baron Wessenberg mu vyhověl. Poslední stavební úpravy, a to převážně na sladovně, proběhly koncem 19. století za maltézských rytířů. V této době byla výroba piva zvýšena na neuvěřitelných 8000 hl ročně. Velkopřevor maltézských rytířů kníže Othénio Lichnovský z Werdenbergu a Voštic dodával dětenické pivo na stůl samotnému císaři Františku Josefovi I. Jeho nástupce, hrabě z Hardeka, posílal pivo až do Španělska pro španělskou královnu Sofii, která se do dětenického piva zamilovala při svých pobytech na místním zámku. Pivo ze zámeckého pivovaru v Dětenicích mělo v té době pověst šlehačky na dortu. A dokonce ještě dnes je mezi sběrateli pivních lahví nejcennější láhev s maltézským křížem z místního pivovaru. V roce 1903 koupili pivovar bratři Blochové, kteří již vlastnili cukrovar. Výstav piva se dostal až 12000 hl ročně. V roce 1927 odkoupil pivovar stavitel a podnikatel Ing. Řehák a pronajal ho sládkovi Čeňku Petákovi, který pivo přímo hýčkal. Přesto se spotřeba piva rok od roku snižovala. Výstav ani zdaleka nedosahoval předválečného stavu. Pohyboval se okolo 6000 hl ročně. Podle původního receptu loupeživého rytíře Artura se v dětenickém pivovaru vařila černá dvanáctka piva lásky a také dětenická desítka. Zastoupení měl pivovar i v prvním pivovaru v Plzni na výrobu Gambrinusu, kterého se vařilo cca 2000 hl ročně. Dětenické zámecké pivo bylo po staletí perlou mezi českými pivy. Bohužel přišel rok 1948 a s tímto rokem i doba temna pro české pivovarnictví. Začalo znárodňování a pozdější masové rušení mnoha pivovarů. Tento osud potkal i dětenický pivovar v roce 1955. Od té doby začal pivovar chátrat a pustnul až do roku 2000, kdy ho koupili noví majitelé, kteří již vlastnili i dětenický zámek. Ti obnovili tradiční výrobu piva podle legendárního postupu ničemy Artura. Zároveň zrestaurovali pivovar do původního stavu. Budova pivovaru byla částečně přestavěna na oblíbenou středověkou krčmu a z další historické části vzniklo Muzeum piva. Dětenický pivovar nabízí velmi rozmanitou prohlídku dobových interiérů sladovny, bednárny, varny, laboratoří, chmelnic, ležáckých sklepů, spilky, ledárny a v neposlední řadě lze objevovat i taje historických sklepů. Velkým trumfem prohlídky pivovaru je i ukázka výroby piva z 18. století zcela podle původní receptury z tradičních surovin.