© Ivo Rozehnal 07/2015
Volně stojící podsklepená jednopatrová budova s pravoúhlými okenicemi. Půdorys je obdélný, hlavní strana je vedena na jihozápad. Střecha je vysoká valbovaná s pálenou taškou. Budova je částečně podsklepená a je vystavena z kamene a cihel. Fasáda je z březolitu. Ve dvorním traktu je hospodářská budova, která navazuje na zídku. Tvarově a materiálně se však nejedná o hodnotnou stavbu.
Předchůdce zámečku ve Vrchoslavicích vnáší několik otazníků. Z roku 1351 v první písemné zprávě o obci je již uvedena zdejší tvrz. ...Kdo ji postavil, komu patřila a jak zanikla, však neznáme. Jen víme, že na jejím místě měl vybudovat novou Jan z Čertorej jako náhradu zaniklé tvrze v sousedství v Nové Vsi. Tvrz ve Vrchoslavicích získává v 16. století rod Podstatských z Prusinovic s erbem stříbrného jeleního paroží. Řada jeho příslušníků má dodnes v místním kostele sv. Michala cenné renesanční náhrobky. Následně však vesnice a tvrz střídá majitele. Roku 1653 se stává držitelem Vrchoslavic říšský dvorní rada Jan Walderode z Eckhausu. Protože tvrz byla za třicetileté války zničena, staví na jejím místě Jan Jiří Walderode počátkem 18. století zámeček. Barokní sídlo je určeno jako správa panství. V roce 1850 je přeměněn na faru. Jako farní úřad slouží dodnes. Rod Walderode v obci držel místní velkostatek až do roku 1945. Zajímavostí je barokní sýpka přeměněná v sokolovnu. V literatuře se uvádí zámeček jako lovecký, ale zda této kratochvíli sloužil, není jisté. Zámeček je veden od 3.5.1958 jako kulturní památka..
|
Přihlášení |
