Rytířská jeskyně

Běžný návštěvník Moravského krasu projde kolem tohoto bezpochyby výjimečného místa bez povšimnutí. Nejen proto, že obecným turistickým lákadlem jsou spíše notoricky známá místa jako Macocha a především krasové jeskyně, ale také proto, že cesta Suchým žlebem Rytířskou jeskyni míjí, protože jeskyně je asi 50 m nad ní a také neznačená pěšina, která od Suchého žlebu pod jeskyní úbočím stoupá, vede v uctivé vzdálenosti a odbočka z ní směrem k jeskyni je téměř neznatelná. Navíc jde o území národní přírodní rezervace, kde pohyb mimo značené cesty není dovolen.

Rytířská jeskyně se nachází asi 300 m jihovýchodně od známé Kateřinské jeskyně a je neobvyklým příkladem tzv. hradu. Je však potřeba upozornit, že nešlo o hrad v pravém slova smyslu. Nejen pro jeho jeskynní podobu, ale především proto, že podle názoru autora šlo spíše o strážní místo nad cestou, která ve středověku mohla vést žlebem pod jeskyní a byla by tak pod dokonalou kontrolou obránců. Tomu samozřejmě nahrává i to, že chybělo pro hrad typické hospodářské zázemí, nesnadný přístup k místu a především výhodná poloha jeskyně jako kontrolního bodu.

Využít k opevnění v dnes nazývané Rytířské jeskyni mělo své výhody i nevýhody. K výhodám patřilo jistě to, že staviteli stačilo vhodným způsobem přehradit vstup a zajistit jeho obranu, ostatní strany byly chráněny pak dokonale. Vnitřní stavby mohly být jen nenáročně dřevěné. K nevýhodám jistě patřilo to, že při případném úspěšném útoku již nebylo z jeskyně úniku, stejně tak omezené prostory jeskyně dovolovaly jen určité možnosti zástavby, po strmém svahu nad žlebem byl k jeskyni navíc dost nesnadný přístup a problémy určitě dělal i odvod kouře a značný chlad a vlhkost.

Sama jeskyně se směrem ke žlebu otvírá vysokým a širokým portálem o rozměrech asi 17 x 13 m. Hluboká je jeskyně asi 50 m a ke konci se samozřejmě její strop svažuje a šířka zužuje. Vstup byl přehrazen dvěma téměř rovnoběžnými zdmi, které se dosud částečně zachovaly a byly kladené na sucho, bez použití malty. Z té první, vnější, se zachovala asi 8 m dlouhá část, přibližně 1,5 m vysoká. Druhá, vnitřní, je o něco kratší a její spodek je tvořen výrazně velkými balvany. Vysoká je asi 1 m. Rovnoběžně s délkou jeskyně je podél skály vpravo na začátku jeskyně vidět ještě třetí zeď, ta je však pravděpodobně naskládaná v nedávné době.

Co se týče pozůstatků vnitřní zástavby, můžeme dnes již jen hádat. Jediné co lze předpokládat, že byla spíše dřevěná. Vzhledem k tomu, že jeskyně byla několikrát překopána patrně několika generacemi hledačů pokladů, je nerovný terén uvnitř výsledkem nahromadění vykopané hlíny. V zadní části jeskyně je dosud vidět výkop s rezavějícím kovovým žebříkem, jakoby smutným svědkem zničujících „výzkumů“.