
Obec Lukavec se rozkládá v údolí potoka Gručovka, přibližně 4 km severně od města Fulneka. Bývalý panský dvůr, v jehož rámci se očekává existence středověké tvrze, stojí na pravém břehu potoka, na úpatí návrší s kostelem, a tvoří dodnes největší budovu ve středu obce. Dvůr spolu s vestavěným pivovarem je poznamenán mnoha úpravami a bohužel i mnohaletým chátráním. V případě archeologického výzkumu by bylo zajímavé vysledovat přesnou lokaci tvrze v rámci dvora.
První písemná zmínka se činí k roku 1312. Lukavec byl malým nižším šlechtickým statkem s tvrzí, která se však písemně výslovně nepřipomíná. V roce 1377, po rozdělení Opavska, je na Lukavci zmiňován Kunát z Jakubčovic. Po něm se zde dále zmiňuje v letech 1412–35 Hanuš Skřípovský, roku 1441 Oneš Kyjovec z Lukavce a r. 1464 Jan Hrot z Lukavce (1441–1495). Tehdy je zde poprvé i zmíněn dvůr a k němu příslušející mlýn. Právě starý rod Hrotů se po Lukavci i psal a je tedy takřka jisté, že zde jeho členové i sídlili. Pravděpodobně se tak dělo v rámci zdejšího dvora, jehož součástí byl i panský dům – tvrz. Po Janu Hrotovi převzal panství jeho syn Bartoloměj. Roku 1504 prodala Lukavec Markéta z Dobroslavic Kateřině Chlebičovské, která jej roku 1512 spolu s pustou vsí Požahou intabulovala bratřím Janu a Jiřímu Medvídků z Jakubčovic. Medvídkové poté postoupili hned v roce 1513 lukavecké zboží klášteru augustiniánů ve Fulneku. Jejich probošt Cyril se velmi zasloužil o zlepšení klášterního hospodářství rozšířením majetku kláštera. Dvůr a tvrz v Lukavci tímto ztratili na sídelním významu a sloužili jen jako správa panství a hospodářské zázemí. Klášter zde vybudoval pivovar, který se zmiňuje již v 16. století.