Bývalá tvrz vystavěná v rámci dvora v centru vsi na přelomu 14. a 15. stol. Sídlil zde rod Hrotů z Lukavce. R. 1513 bylo panství prodáno augustiniánům z Fulneka a tvrz ztratila na významu.
Lukavec
pohled na severozápadní část dvora s bývalým pivovarem
© Jan P. Štěpánek 08/2009

Obec Lukavec se rozkládá v údolí potoka Gručovka, přibližně 4 km severně od města Fulneka. Bývalý panský dvůr, v jehož rámci se očekává existence středověké tvrze, stojí na pravém břehu potoka, na úpatí návrší s kostelem, a tvoří dodnes největší budovu ve středu obce. Dvůr spolu s vestavěným pivovarem je poznamenán mnoha úpravami a bohužel i mnohaletým chátráním. V případě archeologického výzkumu by bylo zajímavé vysledovat přesnou lokaci tvrze v rámci dvora.

Jan P. Štěpánek, 19.8. 2009
 1.2 min
Ikona Historie obce Lukavec na Fulnecku sahá patrně až do období tzv. slovanské kolonizace ve 12. století. ...
19.8. 2009, Jan P. Štěpánek

První písemná zmínka se činí k roku 1312. Lukavec byl malým nižším šlechtickým statkem s tvrzí, která se však písemně výslovně nepřipomíná. V roce 1377, po rozdělení Opavska, je na Lukavci zmiňován Kunát z Jakubčovic. Po něm se zde dále zmiňuje v letech 1412–35 Hanuš Skřípovský, roku 1441 Oneš Kyjovec z Lukavce a r. 1464 Jan Hrot z Lukavce (1441–1495). Tehdy je zde poprvé i zmíněn dvůr a k němu příslušející mlýn. Právě starý rod Hrotů se po Lukavci i psal a je tedy takřka jisté, že zde jeho členové i sídlili. Pravděpodobně se tak dělo v rámci zdejšího dvora, jehož součástí byl i panský dům – tvrz. Po Janu Hrotovi převzal panství jeho syn Bartoloměj. Roku 1504 prodala Lukavec Markéta z Dobroslavic Kateřině Chlebičovské, která jej roku 1512 spolu s pustou vsí Požahou intabulovala bratřím Janu a Jiřímu Medvídků z Jakubčovic. Medvídkové poté postoupili hned v roce 1513 lukavecké zboží klášteru augustiniánů ve Fulneku. Jejich probošt Cyril se velmi zasloužil o zlepšení klášterního hospodářství rozšířením majetku kláštera. Dvůr a tvrz v Lukavci tímto ztratili na sídelním významu a sloužili jen jako správa panství a hospodářské zázemí. Klášter zde vybudoval pivovar, který se zmiňuje již v 16. století.

19.8. 2009 Jan P. Štěpánek
dle Tichánek J., Šerý Z.: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly 2003

Půdorys místa


Komentáře

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ),

Místa v okolí

 Bravinné
 Děrné
 Vrchy
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 loretánská kaple
 Bratrský sbor
 Fulnek
 Dorňákův kopec
 Knurrův dům
 zvonice
 radnice
 kostel sv. Jakuba
 Pohořílky
 Hradní vrch
 Kujavy
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Mikuláše
 Slatina
 Kanihůra
 kaple sv. Barbory
 radnice
 úřednický dům
 kostel sv. Mikuláše
 Bílovec
 Slatina
 Pustějov
 Výškovice
 Velké Albrechtice
 Olšová
 Weisshuhnův kanál
 Jakubčovické šance
 Šance
 Domoradovický mlýn
 Bartošovický mlýn
 zvonice
 Wesselsky mlýn
 Studénka
 Bítov
 kaple sv. Antonína
 Studénka
 Odry
 Studénka
 katovna
 Studénka
 městské hradby
 kostel sv. Anny
 Bravantice
 Vikštejn
 Vítkov
 kostel sv. Valentina
 Pustá Polom
 Slezská Kalvárie
 Roderichova kaple
 Švédská skála
 kaple sv. Víta
 Hradec nad Moravicí
 Zbyslavice
 kaple sv. Barbory
 Nová Horka
 Dubová
 kostel sv. Ondřeje
 Fürstenberská hrobka
 Kyjovice
 Josefínin platan
 Kunín
 Bartošovice
 Zbyslavice
 fara
 Getsemanská kaple
 Hukovice
 Františkův Dvůr
 kostel sv. Mikuláše
 Hanuše
 Klokočov
 Veselská rozhledna
 Jeseník nad Odrou
 Bartošovice
 Bannerova studánka
 Spálov
 Melč
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Vavřince
 fara
 Štáblovice
 Přerovec
 kaple
 kaple
 kostel sv. Mikuláše
 Sedlnické sněženky
 Sedlnice
 větrný mlýn
 kaplička
 Hrabyně
 fojtství
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jakuba
 Milotička
Základní informace místa
ID místa: 8162
Typ místa: tvrz
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 19.8.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama