Na návrší Olšová u vsi Pohoř stojí dřevěná rozhledna na kamenném soklu z r. 2014. Celkově je vysoká asi 17 metrů. Její zastřešený ochoz poskytuje překvapivě daleký rozhled na oblast Moravské brány, Beskydy i Nízký a Hrubý Jeseník.
Hlavní obrázek místa
rozhledna Olšová
© A. Průšová 05/2021
Pohoř je vesnice a také stejnojmenný kopec (480 m n. m.), část města Odry. Katastrální území Pohoř u Oder má rozlohu 10,78 km² a žije tu asi 200 obyvatel. Za vesnicí poblíže vrcholu kopce Olšová (475 m n. m.) byla v roce 2014 postavena rozhledna Olšová. Od nádraží Odry vede k rozhledně modrá turistická značka (6 km). Motoristé z Oder vyjedou serpentinami do osady Pohoř, kterou projedou a pokračují ještě cca 200 m ve směru na Kletnou až k rozhledně, kde je menší parkoviště.
23.1. 2022
popis

Konstrukce rozhledny je tvořena kombinací modřínového dřeva, oceli, betonu a kamene. Vyhlídkový ochoz je zastřešen stanovou střešní konstrukcí. Rozhlednu doplňuje zastřešené posezení pro cyklisty a turisty. Celková výška rozhledny činí 17,2 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 12,8 m vede celkem 64 schodů. Rozhledna poskytuje výhled přes Moravskou bránu na Moravskoslezské Beskydy, Oderské vrchy, Vítkovskou vrchovinu, Chráněnou krajinnou oblast Poodří nebo Hrubý a Nízký Jeseník. Na ochozu jsou umístěny panoramatické fotografie s popisem viditelných vrcholů a zajímavých míst, např. Praděd nebo Lysá hora.

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 23.1. 2022

historie

Rozhledna na návrší Olšová u osady Pohoř vznikla v roce 2014 z iniciativy představitelů města Odry. Jejich záměr vycházel zejména ze snahy podpořit v regionu turistický ruch a postavit obdobu strážní věže, kterou má město ve svém znaku i na městském praporu. Jelikož by stavba rozhledny byla finančně pro město Odry značně náročná, bylo rozhodnuto o podání žádosti o dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Po jejím úspěšném posouzení v r. 2013 byla rozhledna vystavěna v období květen až září 2014 společností Teplotechna Ostrava, a.s. podle projektu Ing. arch. Miroslava Slívy z Opavy. Tesařské a montážní práce zajistila firma Milan Miketta ze Štítiny. Rozhledna byla turistům slavnostně předána ve středu 1. října 2014.

Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 23.1. 2022

Moravskoslezský kraj,  Nový Jičín  (NJ), Pohoř

Místa v okolí

 Odry
 městské hradby
 katovna
 Jeseník nad Odrou
 Veselská rozhledna
 zvonice
 Knurrův dům
 Bratrský sbor
 radnice
 Fulnek
 loretánská kaple
 Wesselsky mlýn
 kostel sv. Mikuláše
 zvonice
 Děrné
 kostel sv. Mikuláše
 Kujavy
 kaple sv. Anny
 Polouvsí
 svobodný dvůr
 Bannerova studánka
 Kunín
 kostel sv. Anny
 kostel sv. Martina
 Vrchy
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Jiří
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Jiří
 Pohořílky
 Pustějov
 Lukavec
 Hukovice
 Švédská skála
 Starý Jičín
 kostel sv. Václava
 Starý Jičín
 kamenný pranýř
 Arenda
 Bartošovice
 Bartošovický mlýn
 radnice
 Nový Jičín
 Laudonův dům
 Stará pošta
 městské hradby
 Spálov
 Bravinné
 Czeicznerova vila
 Kanihůra
 Josefínin platan
 Bartošovice
 fara
 Partutovice
 kostel sv. Vavřince
 kostel Všech svatých
 Špičky
 žilinský vodní jez
 Požaha
 Lom Olšovec
 kostel sv. Ondřeje
 Čertův mlýn
 Františkův Dvůr
 zvonice
 kostel sv. Jakuba
 větrný mlýn
 Dorňákův kopec
 kaple sv. Barbory
 Bílovec
 Nová Horka
 Hustopeče nad Bečvou
 větrný mlýn
 úřednický dům
 Hradní vrch
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Mikuláše
 kaplička
 kostel sv. Jakuba
 Soudkova štola
 fara
 Puchart
 Klokočov
 Perná
 Studénka
 Velké Albrechtice
 Studénka
 Kunzov
 Rybí
 Studénka
 Hranice
 Studénka
 Slatina
 Vítkov
 radnice
 Nová synagoga
 mariánský sloup
 městské hradby
 Hodslavice
 Svrčov
 Hranická propast
 lázně
 kaple sv. Peregrina
 kostel sv. Ondřeje
 staré fojtství
 Hodslavice
 Prameny Zrzávky
 Bravantice
 kostel sv. Valentina
 kostel sv. Markéty
 Rybáře
Základní informace místa
ID místa: 16192
Typ místa: věž
Podkategorie: rozhledna
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 23.1.2022
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama