
Za zakladatele města Fulnek je považovám rod z Lichtenburka, který obdržel povolení kolonizovat jižní část Slezska od krále Přemysla Otakara II. První písemnost se datuje k r. 1293, kdy zde již stál hrad, fara s kostelem a rychta. Mělo se jednat o středisko panství, kdy zdejší čtvercové náměstí s rozměry 95 x 95 m mělo být centrem celého tehdejšího kolonizačního projektu. Město bylo silně německé a až v době husitské se počeštilo, ale německý vliv se brzy navrátil. Od r. 1481 patří Fulnek již definitivně pod Moravu. Touto dobou zde již sílil vliv Jednoty bratrské. V letech 1618-1621 zde pobýval samotný Jan Amos Komenský. V 16. stol. byl Fulnek vlivným renesančním městem. V 17. stol. město získává rod Bruntálských z Vrbna a dochází k radikální přestavbě v barokním stylu. Město se tak stává jedním z nejhodnotnějších barokních celků u nás.
Budova radnice, situovaná uprostřed západní části na již zmiňovaném náměstí, pochází z roku 1610. Jak uvádí wikipedie: "Správu panství prováděli úředníci v čele s hejtmanem. V záznamech té doby jsou uváděni pomocní úředníci, písaři, důchodní. Od druhé poloviny 17. století nacházíme podrobnější zprávy o výčtu zámeckých služebníků a jejich povinnostech. Uvádí se purkrabí, obroční, lesmistr, porybný a šafář. Nižší samosprávu a soudnictví ve venkovských obcích vedli vesměs dědiční fojtové (rychtáři). Pomáhali jim dva až čtyři sousedé, označovaní jako konšelé. Koncem 18. století se ve větších obcích objevují i obecní písaři, tuto úlohu zastávali zpravidla učitelé. Tyto poměry bez větších změn trvají až do poloviny 19. století..."
Náměstí a samotná radnice utrpěly těžkou ránu na konci 2. svět. války při osvobození, kdy zde zuřil velký požár. Zmizely tak nenávratně všechny domy na náměstí a v přilehlých ulicích. Přežilo jen torzo radnice a čelní zdi severní části náměstí. Střed města byl obnoven podle projektu brněnského architekta Z. Sedláčka z roku 1948. Náměstí bylo obestavěno jen ze tří stran, jižní strana byla ponechána volná s uplatněním dominanty kostela s klášterem, vizuálně pak navazuje Knurrův dům v jihovýchodní části, parková zeleň a dominanta zámku. Od roku 1992 došlo k prohlášení městské památkové zóny.