Vrchy

Také náznaky v terénním zvrásnění svědčí pro tuto myšlenku. Při hloubení základů pro školní budovu v 19. století, objevili místní občané zbytky vjezdu bývalé brány do tvrze (lze tím dedukovat, že vstup do tvrze byl ze strany od současného kostela). Je však pravděpodobné že branka existovala i ve směru do dvora na západě. Povrchovými sběry byla sebrána kolekce středověké keramiky datovatelné do rozmezí od poloviny 14. století do počátku 16. století. Byla zjištěna také přítomnost středověkých kovaných hřebů, úlomků podkov a drobného technického kování neurčitelného charakteru. Původní tvrz zřejmě zabírala svou rozlohou plochu cca 50 x 40 metrů a dá se předpokládat, že byla spojena s hospodářským dvorem na západě areálu. Z pahorku tvrze se dochoval jeho severní okraj a trasa valu je rovněž zřetelná v terénní hraně na severu a východě. Také místní komunikace na jihu využívá korunu valu, naopak cesta mezi obecním úřadem a kostelem prochází bývalým příkopem. Z dochovaných náznaků lze soudit na oválný tvar horní plochy pahorku na němž stávalo jádro tvrze (osy do 20 a 15 m) a šířka příkopu sevřeného okružním valem se pohybovala okolo 15 m. Dle všeho se patrně jednalo o jednoduchou ale robustní věžovitou stavbu. Dle historických zpráv měla minimálně základ kamenný.

Pánem zdejšího dvora a majitelem přilehlé tvrze je uváděn Jan Čapek z Kroměšína zv. "Starý", kterému dal Beneš z Kravař zapsat v části Valtéřovic pět hřiven ročního platu. Čapkové z Kroměšína a Valtéřovic sídlili od roku 1412 do roku 1537 na tvrzi, v písemných pramenech uváděnou jako Krähestein, Kränstein, Krästein - "Vraní kámen". Čapek byl ve své době patrně dosti významnou osobou. V roce 1415 patřil mladý Čapek k signatářům protestního listu české a moravské šlechty do Kostnice proti upálení M. Jana Husa. Jan Čapek byl v letech 1459 - 1461 hradeckým hejtmanem a měl na Opavsku několik. Byl velkým příznivcem krále Jiřího z Poděbrad, jenž měl o Slezsko velký zájem. Po roce 1436 nastávají vleklé spory o věno na Valtéřovicích. Ty trvaly snad až do roku 1480, kdy je zde Jan Čapek uváděn jako man a Krähenstein je mu udělen jako doživotní léno. Zdá se, že po tomto roce Čapek postoupil svůj valtéřovský majetek spolu se vsí Kunčicemi (u Oder), svému synovi Janovi mladšímu Vložením de desek Olomouckých roku 1475 připadly Valtéřovice s Fulneckem k Moravě. Do té doby ležely ve Slezsku. Rod Čapků z Kroměšína žije v zapomenutí doposud. Před rokem 1540 jsou Valtéřovice se všemi důchody připojeny k fulneckému panství. Jan z Žerotína prodává pak celé panství roku 1544 Cetryšovi z Kynšperka. Po něm ho převzal jeho zeť Baltazar Švajnic z Pilmsdorfu. Baltazar pustil pak roku 1562 valtéřovským odúmrť.V období třicetileté války utrpěly Valtéřovice vpádem císařských vojsk pod vedením generála Koschého. Později byly vypáleny jeho sokem vévodou Janem Jiřím Krnovským. Snad právě v období těchto válečných let, či možná již brzy po připojení Valtéřovic k fulneckému panství roku 1540, zaniká i valtéřovská tvrz Krähenstein. Zajímavostí je, je tvrz zakreslena ještě na Komenského mapě Moravy z roku 1624.